Praha – 1. duben se nezadržitelně blíží a s ním i povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu v případě, že nám s jeho vyplněním nepomáhá daňový poradce. Povinnost vyplnit růžový formulář ale nemáme také v případě, že naše roční příjmy podléhající zdanění nepřesáhnou 15 tisíc korun. Ne všechny příjmy ale do daňového přiznání vstupují, některé jsou od nepříjemné povinnosti osvobozeny. Připomenout bychom si měli také to, že podle nového daňového řádu máme letos na zaplacení daní pět dní k dobru.
Daňové přiznání 2011: Kdo? Kdy? A z čeho?
Povinnost podat daňové přiznání máme v případě, že roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhnou 15 tisíc korun, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkovou daní. Typickým příkladem příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkovou daní, jsou dohody o provedení práce nebo autorské příspěvky do 7 tisíc korun za měsíc. Tyto příjmy již v daňovém přiznání neuvádíme.
Ale ani v případě, že jsme překročili výše uvedené limity, nemusíme nutně přiznání podávat. Třeba v případě, že máme příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, u všech jsme podepsali prohlášení k dani a naše další příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou 6 tisíc korun, můžeme o provedení ročního zúčtování požádat posledního zaměstnavatele. Neměli bychom mu ale přitom zapomenout dodat nejrůznější doklady, na základě kterých nám vzniká nárok na odečitatelné položky a slevy na dani. Jedná se například o dary, vlastní platby na penzijní a životní pojištění, úroky z úvěrů ze stavebního spoření nebo hypotéky, příspěvky členů odborové organizace.
Pokud ovšem nechceme zaměstnavateli zúčtování svěřit, můžeme si ho samozřejmě provést sami. Daňové přiznání jsme také povinni podat, pokud jsme během roku měli souběžně více zaměstnavatelů.
Co je předmětem daně z příjmu?
- Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 ZDP): Sem patří především příjmy ze současného a dřívějších pracovních poměrů, příjmy ze služebního nebo členského poměru, odměny členů statutárních orgánů. Funkčními požitky jsou například platy členů vlády, poslanců, ale např. i odměny za výkon funkce v orgánech obcí.
- Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 ZDP): Do této kategorie patří příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živností, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (advokáti, lékaři…), podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku a dále příjmy z autorských práv, z nezávislého povolání a podobně.
- Příjmy z kapitálového majetku (§8 ZDP): Jedná se například o úroky a výnosy z držby cenných papírů, úroky z vkladů na účtech či vkladních knížkách, z poskytnutých úvěrů a půjček.
- Příjmy z pronájmu (§9 ZDP) jsou příjmy z pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí, pokud není pronájem podnikáním.
- Ostatní příjmy (§10 ZDP): Jde například o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy ze zemědělské výroby neprovozované podnikatelsky.
Co se nemusí danit?
Předmětem daně nejsou především přijaté úvěry a půjčky. Do daňového přiznání krom toho nevstupují také příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů. A danit nemusíme ani částku, kterou nám zaplatí naše zdravotní pojišťovna v případě, že jsme překročili limit regulačních poplatků a doplatků za léky.
Při splnění určitých podmínek je od daně osvobozena i celá řada dalších příjmů. Kompletní výčet včetně specifikace podmínek najdete v paragrafu 4 zákona o daních z příjmů. Jde zejména o následující příjmy:
- z prodeje rodinného domu, bytu, spoluvlastnického podílu
- z prodeje movitých věcí
- přijaté náhrady škod
- výhry v loteriích a sázkách provozovaných podle loterijního zákona
- úroky z vkladů ze stavebního spoření
- příjmy z prodeje cenných papírů, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhla 6 měsíců
- příležitostné příjmy, pokud jejich úhrn nepřesáhne 20 tisíc korun
Způsoby podání daňového přiznání
Daňové přiznání je možné podat u místně příslušného finančního úřadu na tiskopise vydaném ministerstvem financí. Doručit ho úřadu můžeme osobně, poštou (doporučeně) nebo elektronicky. Poslední varianta, dostupná na stránkách ministerstva financí, opatřená ovšem elektronickým podpisem podávajícího, zatím není příliš využívaná.
Jak daň zaplatit?
Vyměřenou daň můžeme zaplatit samozřejmě hotově na pokladně finančního úřadu. Pokud se však chceme vyhnout frontám, můžeme využít bezhotovostního převodu nebo daň zaplatit poštovní poukázkou typu A. Na rozdíl od loňského roku už letos nově poplatníci nemají možnost uhradit daň tzv. daňovou složenkou. Tu mohli využívat od roku 2006 a její nespornou výhodou bylo to, že poplatník za převod nic neplatil.
Kdo platí daň bezhotovostním převodem nebo prostřednictvím České pošty, musí si dát pozor na den platby. Od 1. listopadu 2009 to není den odeslání peněz z účtu plátce, ale je to den, kdy částku dostane na účet finanční úřad. Bankovní převod obvykle trvá jeden pracovní den. Pokud se poplatník rozhodne zaplatit daň poštovní poukázkou, musí počítat s tím, že to potrvá dva pracovní dny.
Daňové přiznání bez sankcí
Kdo podává přiznání sám, musí ho finančnímu úřadu doručit do 8. dubna. 7. dubna ale už musí mít úřad na účtě zaplacenou daň.
Za koho podává daňový poradce, má čas do 12. července, nejdéle do 11. července ovšem musí mít finanční úřad peníze na účtě.
Na zaplacení daně pět dní k dobru
Podat daňové přiznání a zaplatit daně bychom letos měli nejpozději 1. dubna. Hrozba pokuty se nicméně podle nového daňového řádu posouvá o pět pracovních dní. Pokuta tedy hrozí až tomu, kdo nestihne daně zaplatit do 7. dubna.
Zapomnětlivci, který podá daňové přiznání pozdě nebo ho nepodá vůbec, hrozí sankce minimálně 500 korun. Pokuta se počítá jako 0,05 procenta z daně za každý den prodlení. Nejvýše může činit 5 procent. Úrok z prodlení za to, že úřad ještě nemá daň připsanou na účtě, začíná nabíhat o den dřív než pokuta z nepodaného formuláře. Opozdilci v tomto případě musí počítat s úrokem ve výši 14,75 procenta z vyměřené daně.
Vyplnit daňové přiznání a potřebné přehledy není nijak jednoduché. Do daní kromě příjmů vstupují různé odečitatelné položky, slevy na dani, paušály a podobně. Na tato témata i na to, jak konkrétně růžový formulář i potřebné přehledy vyplnit, se zaměříme v dalších dílech našeho speciálu, které si budete moci přečíst vždy v úterý v rubrice Daňové přiznání. Vaše dotazy k daňové problematice nám můžete posílat prostřednictvím formuláře v Poradně portálu ČT24. V průběhu března pro vás přichystáme také chat s odborníkem na daňovou problematiku.
Finanční úřad