Brusel - Evropská unie začne hlídat výši mzdových nákladů v členských státech či udržitelnosti jednotlivých penzijních systémů. Předběžně se na tom dohodl mimořádný summit eurozóny. Takzvaný pakt pro euro platí především pro země eurozóny, ale mohou k němu přistoupit i země mimo ni. Kolem konkrétních opatření ovšem panuje nadále celá řada nejasností. Pakt tak ovládl teprve druhý společný summit v historii. Ten se zatím uskutečnil jen jednou v roce 2008, kdy ho svolal francouzský prezident Nicolas Sarkozy kvůli hospodářské a finanční krizi, kterou v září téhož roku způsobil pád americké investiční banky Lehman Brothers.
EU bude hlídat výši mezd či penze v členských státech
Zatím žádné konkrétní závěry
Unijní prezident Herman Van Rompuy:
„Máme principiální dohodu na paktu, ale stále debatujeme o jednotlivých elementech.“
GALERIE
videogallery_000117907
Kompromis vychází z paktu pro konkurenceschopnost, který na začátku února navrhlo Německo společně s Francií. Berlín s Paříží mimo jiné usilovaly o vznik jednotného daňového základu pro firmy napříč celou eurozónou. Nejkontroverznější části, mezi které patřila i daňová opatření, ale z návrhu zmizely po úpravách, které provedli Van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso. Pakt nicméně nadále obsahuje takzvanou „dluhovou brzdu“. Ta má státům striktně zapovídat překročení určité hranice rozpočtového schodku či celkové úrovně dluhu. Země EU by nicméně nemusely přijímat změnu ústavy, která by jim přikazovala od určitého roku hospodařit s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, tak jak ji v minulosti přijalo Německo.
Případné přijetí paktu by znamenalo nárůst kontroly z Bruselu nad jednotlivými národními ekonomikami eurozóny. Evropská komise by například měla monitorovat produktivitu práce v každé zemi a na ni navázaný růst platů. Pokud by náklady na práci rostly příliš rychle, mohl by Brusel nařídit jejich snížení.
Brusel by ovšem monitoroval i státní penzijní systémy. Neměl by sice pravomoc nařídit například zvýšení věku odchodu do důchodu, ale mohl by rozhodovat, zda je konkrétní systém udržitelný, či nikoliv, a tlačit tak vlády k jeho změně.
Kdo uklidní finanční trhy?
Šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker:
„Musíme být schopní do konce měsíce přijít s odpovědí, která bude dostatečně seriozní na to, aby uklidnila trhy.“
Původně se očekávalo, že premiéři a prezidenti zemí, které vyměnily národní měny za euro, s největší pravděpodobností schválí 500 miliard eur pro takzvaný stálý záchranný mechanismus. Ten má po roce 2013 nahradit současný záchranný fond.
„Přijde mi, že Evropa řeší zároveň tři problémy. První je, jak se postavit k rostoucím problémům zemí, jako je Řecko, Portugalsko, v posledních dnech se hovoří i o Španělsku. Druhý problém je, jak donutit státy, aby byly krátkodobě zodpovědnější ve fiskální politice. Zároveň třeba Německo si uvědomuje, že pokud má systém začít dlouhodobě fungovat, tak země musí zvýšit svoji konkurenční schopnost,“ vysvětlil ekonom Luděk Niedermayer.
Na prázdno naopak vyjdou očekávání, že země eurozóny by mohly výrazně zvednout i kapacitu současného fondu, do kterého přispěly 440 miliardami eur. Necelou polovinu této sumy ale tvoří rezerva, se kterou fond v podstatě nemůže nakládat, aby si udržel nejvyšší možné ratingové hodnocení. To by se nově mělo změnit a současný záchranný fond by měl mít k dispozici celých 440 miliard eur, přesto, že není zcela jasné, jak toho dosáhne.
Víc peněz bude eurozóna podle ekonomů potřebovat v případě, že by se do problémů kromě Řecka a Irska, kterým země platící eurem už pomohly, dostaly i další státy, třeba Portugalsko a Španělsko. „Není pochyb o tom, že v roce 2012 nebo 13 naše veřejné finance dáme do pořádku,“ uklidňuje ale unii portugalský premiér Jose Socrates.
Řecko žádá omezení ratingových agentur
Řeč během summitu přijde nejspíš i na Řecko, kterému agentura Moody's na začátku týdne snížila rating o tři stupně. Řecko, které obviňuje ratingové agentury z toho, že tak zemi poškozují, požádalo unii, aby omezila jejich činnost. „Myslím, že jsme na správné cestě řešení krize eurozóny. Dobrovolně jsme přijali bolest, abychom udělali naši ekonomiku opět životaschopnou. Teď jen potřebujeme silné evropské rozhodnutí, které uklidní trhy,“ tvrdí řecký premiér Jorgos Papandreus. Deficit státního rozpočtu Řecka se navíc za první dva měsíce letošního roku prohloubil o devět procent na 1,03 miliardy eur z loňských srovnatelných 944 milionů eur. Přispívá k tomu pokles příjmů.
Redaktorka Respektu Kateřina Šafaříková o opatření, které dnes Brusel představí:
„Určitě se dotkne, ne snad kvůli tomu, že my bychom museli teď aktivně přijmout nějaké rozhodnutí, mimo jiné i kvůli tomu, že Petr Nečas nesedí dneska v Bruselu na summitu, neb se týká právě jen eurozóny, ale dotkne se nás to kvůli tomu, protože my jsme existenciálně závislí na německé ekonomice a německá ekonomika je v podstatě eurozóna a jakýkoliv krok Berlín učiní v případě ekonomiky, tak se nás to dotkne.“