Finanční gramotnost do školních rozvrhů, navrhuje NERV

Praha – Zvýšení finanční gramotnosti obyvatel, zrušení daně z dividend nebo privatizace minoritních podílů ve státních firmách prostřednictvím burzy – tyto kroky ordinují Česku členové Národní ekonomické rady vlády (NERV) pro zvýšení konkurenceschopnosti vůči ostatním zemím. Pomoci lidem orientovat se mezi finančními produkty by podle nich mělo mimo jiné třeba zavedení povinného školního předmětu – finanční gramotnost.

Právě v přílišném konservatismu Čechů při zacházení s jejich penězi vidí NERV největší brzdu pro konkurenceschopnost České republiky na mezinárodním poli. Zlepšit by to měla už školní výchova. Kromě nového předmětu by se tak ve školních rozvrzích mělo objevit například i víc matematiky. Pomůžou ale i povinné státní maturity z matematiky.

Pomoci zorientovat se v produktech finančního trhu by ale lidem měli také banky. "Jednoznačně se budeme snažit o to, aby komunikační nástroje, které banka používá, pracovaly s všednodenním jazykem, aby se neskrývaly za malé písmo a za nesrozumitelné zkratky.

Zrychleme oběh peněz v ekonomice

NERV také navrhuje zavádět více bankomatů a dostat je i na vestice, dále pak chce přimět lidi více využívat bezhotovostního bankovního styku. Lidé by se podle rady měli naučit také více investovat, což by mimo jiné také zrychlilo oběh peněz v ekonomice.

Přínosem pro ekonomiku by bylo také zrušení daně z dividend. To by podle analýzy NERVu odstranilo další daňové výjimky a vedlo k celkovému zprůhlednění tržního prostředí. Podle člena NERVu Jana Procházky přitom tato daň představuje ve své podstatě dvojí zdanění, protože zisk podniku je zdaněn nejprve daní z příjmu právnických osob, a poté je část rozdělena mezi akcionáře prostřednictvím dividend. Navíc výnos daně z dividendy je podle NERV jen zhruba tři miliardy korun ročně a daň tak není příliš efektivní.

Konec spojování hypoték s účtem

NERV vládě doporučil také liberalizaci bankovního trhu. „Krásně se to dá vysvětlit na hypotéce - to znamená, aby na produktu byla dostatečně velká konkurence, tak jak je tomu například u plynu, nebo u elektřiny, aby si každý spotřebitel mohl vybrat opravdu jen na základě ceny,“ popsal Procházka.

Do budoucna by tak mělo být možné uzavřít smlouvu pouze na hypotéku. Banky by podle představ NERVu neměly balit úvěr do povinného balíčku, ve kterém je například otevření nového účtu.

Se státními firmami na burzu

Dalším krokem, který by ekonomové NERVu rádi viděli v agendě vlády je prodej menšinových dvaceti a třicetiprocentních státních podílů ve státních podnicích jako ČEPRO, ČEPS, Letiště Praha, ČSA, Lesy ČR, Budvar a Česká pošta, a to nejlíp prostřednictvím burzy.

Tyto firmy budou následně burzami férově ohodnoceny a tato cena s historií burzovního vývoje může být za dva až tři roky případně použita k přímému prodeji do rukou strategického zájemce. Podle NERVu ovšem pouze v případě, že to bude dávat ekonomický smysl. Státní podniky na burze budou navíc sledovány analytiky z celého světa, kteří každý nestandardní krok managementu zohlední v hodnotě akcií, což ovlivní nejen výplaty manažerů. Takový krok by tak podle rady byl vůbec největším a nejlevnějším antikorupčním opatřením.