Eurozóna si schválila pokuty za překročení deficitů

Brusel - Země eurozóny budou muset krotit své rozpočtové schodky, jinak jim hrozí sankce. Zavedení pokut za překročení rozpočtových pravidel dnes definitivně schválili ministři financí Evropské unie. Sankce ve výši 0,2 procenta HDP budou platit země eurozóny, které překročí roční rozpočtový schodek ve výši tří procent HDP. Česka, které eurem neplatí, se sankce netýkají.

Hrozba sankcí ve výši 0,2 procenta HDP by se měla dotknout i zemí, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a jejichž vlády jej vůbec nesnižují a nebo jen velmi pomalu. Dosud bylo kritérium celkového dluhu víceméně jen orientační a nehrozil trest za jeho porušení.

Unie se zaměří i na makroekonomickou rovnováhu

Video Telefonát Evy Hrnčířové
video

Telefonát Evy Hrnčířové

Nově pak Brusel začne monitorovat i makroekonomickou rovnováhu v celé unii. Chce tak zabránit situacím, jako bylo splasknutí realitní „bubliny“ ve Španělsku či Irsku, které značně poznamenalo tamní ekonomiky a ohrozilo i budoucnost evropské jednotné měny. Zemi tak nehrozí postihy jen za porušení rozpočtových pravidel, ale i za vážné hospodářské rovnováhy.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

„Současný návrh je příliš měkký. Hlavním problémem je, že vynucovací části stále dává příliš velkou pravomoc v Evropské radě - tedy politikům zvrátit rozhodnutí Evropské komise.“

Ministři financí na poslední chvíli jednotlivá opatření nečekaně „přitvrdili“. Dle původního návrhu Evropské komise by měly pokuty platit automaticky. Komisaři by posoudili, zda stát pravidla splnil, či nikoliv, a sami by pokutu uvalili. Členské země unie by podobnému postupu mohly zabránit jen v případě, že by krok komise odmítly kvalifikovanou většinou.

Ovšem unie nakonec podobný postup podstatně upravila. „Návrh Evropské komise uvalit pokutu bude považován za odsouhlasený, pokud kvalifikovaná většina členských států neurčí jinak,“ uvedli dnes ministři financí EU ve společném prohlášení. Tato úprava přitom zvětšuje šance na přijetí celého návrhu u Evropského parlamentu, který původní rozmělnění návrhu tvrdě kritizoval.

Nyní mají členské státy evropské sedmadvacítky možnost zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem, aby celý balík opatření, která mají zpřísnit rozpočtová pravidla v celé unii, mohl být schválen na plenárním zasedání europoslanců v červnu ve Štrasburku.

Kalousek: Pakt pro euro není pro Česko

Miroslav Kalousek:

„Osobně se domnívám, že náklady na připojení a například účasti na fondu EFSF, jsou mnohem větší než náklady rozhodnutí se nepřipojit. Česká vláda se zatím kloní ke stanovisku se nepřipojit.“

Český ministr financí Miroslav Kalousek dnes v Bruselu prohlásil, že se vláda zatím nechce připojovat k takzvanému paktu pro euro. Pakt pro euro vychází z francouzsko-německého návrhu a státy v něm sdružené by měly blíže spolupracovat například v oblasti penzijních systémů, daní či zavést tzv. dluhové brzdy.

Eurozóna se na jeho podstatné části dohodla minulý týden, ovšem od původního návrhu se pravidla výrazně změkčila a o připojení do něj začínají uvažovat i státy, které nejsou součástí eurozóny, například Švédsko. S sebou to nese například závazek přispívat do stálého záchranného mechanismu eurozóny.

EU odmítla snižovat daně z pohonných hmot navzdory růstu jejich cen

Ministři financí Evropské unie dnes odmítli případné snížení spotřebních daní či DPH u benzinu a nafty, přestože jejich ceny v současnosti prudce rostou. „Všichni ministři potvrdili, že dál platí takzvaná manchesterská dohoda z roku 2005, kde se jednotlivé členské státy jednoznačně zavázaly, že zvyšování cen energií není možné řešit snižováním jejich nepřímé daňové zátěže. To znamená, že snižování spotřební ceny benzinu nebo nafty není to dobré řešení,“ dodal Kalousek.