Bělorusko žádá Rusko o nouzový úvěr, nechce se mu devalvovat

Minsk – Bělorusku docházejí peníze. Jeho devizové rezervy klesly o pětinu jen za první dva měsíce roku. Proto by si rádo půjčilo tři miliardy dolarů od Ruska (53 miliard korun). Vyhnulo by se tak prudké devalvaci své měny. Řekl to šéf běloruské centrální banky Pjotr Prokopovič. Moskva podmiňuje úvěr reformami stále ještě centrálně řízené ekonomiky a privatizací.

Bělorusku dojdou peníze do dvou měsíců

Běloruské devizové rezervy od ledna klesly o miliardu dolarů na čtyři miliardy. To však stačí na necelé dva měsíce dovozu. Peníze ale podle bankéřů mohou dojít už za měsíc a bez zahraničního úvěru je jedinou možností prudká devalvace. Tu však vláda nepřipouští. „Žádná jednorázová devalvace v Bělorusku nebude,“ řekl podle prezidentské kanceláře ve čtvrtek večer Prokopovič prezidentu Alexandru Lukašenkovi. Centrální banka považuje za příliš prudkou devalvaci oslabení běloruského rublu o více než pět procent.

Již dříve centrální banka uvedla, že se v celém roce kurz rublu vůči koši dolaru, eura a ruského rublu změní maximálně o osm procent. Od počátku roku přitom rubl klesl již o 4,5 procenta a propad devizových rezerv přiměl tento týden mezinárodní ratingovou agenturu Standard & Poor's snížit Běloruský rating ještě hlouběji do spekulativní kategorie. Vláda už proto zpřísnila pravidla pro kupování zahraničních měn. Lidé v Minsku v posledních dnech tvoří dlouhé fronty před bankami a kupují valuty.

Tři miliardy Bělorusko spasí 

Šéf běloruské centrální banky Pjotr Prokopov o půjčce:

„Máme naději, že se o tom rozhodne v dubnu nebo květnu.“

Jednu miliardu teď Prokopovič požaduje od Ruska, další dvě prý dostane od záchranného fondu založeného několika bývalými státy Sovětského svazu a financovaného hlavně Ruskem a Kazachstánem. Dlouhodobým řešením však bude až příliv zahraničních přímých investic, které šéf centrální banky pro tento rok odhadl na 6,5 miliardy dolarů.

Za nynějšími potížemi Běloruska stojí především uvolněná měnová a rozpočtová politika před prezidentskými volbami v loňském prosinci. Větším problémem je však podle agentury Reuters to, že ekonomiku nadále ovládá stát a Lukašenko většinu tržních reforem dlouhá léta odmítá. Dělat to však mohl jen díky levnému přílivu ropy a plynu z Ruska. Rusko však v posledních letech ceny energetických surovin postupně zvyšovalo, což obnažilo nekonkurenceschopnost běloruské ekonomiky. Deficit platební bilance v posledních třech letech vzrostl z 8,6 procenta hrubého domácího produktu na 16 procent a státní dluh se zvýšil na trojnásobných 21 procent HDP. To není mnoho, ale číslo nezahrnuje dluhy státních podniků.

Lukašenko se reformám a privatizaci nevyhne

Lukašenko nemá jinou možnost než jít se žádostí o peníze do Moskvy. Ruský ministr financí Alexej Kudrin však na nedávné návštěvě Minsku sdělil, že úvěr bude podmíněn strukturálními reformami toho typu, jaký nyní požaduje Mezinárodní měnový fond od Řecka. Další podmínkou je privatizace, která pode pozorovatelů slibuje velké žně pro ruské firmy.

Ropovody
Ropovody