Proevropští Finové otočili, blokují navýšení fondu eurozóny

Brusel - Případná dohoda eurozóny o navýšení peněz v současném záchranném fondu (EFSF) má další překážku - Finsko. Zemi, jejíž vláda jinak patří mezi jedny z nejvíc proevropských, totiž čekají příští měsíc důležité volby a v průzkumech výrazně posiluje populistická a protievropská strana Praví Finové. Současná vláda se tak podle deníku Financial Times bojí schválit navýšení fondu, aby protievropské nálady v zemi ještě nevzrostly.

Úvěrová kapacita EFSF by se podle eurozóny měla zvýšit až na 440 miliard eur (zhruba 10,5 bilionu korun), aby zajistila stabilitu eura během případného opakování dluhových krizí. Země platící evropskou jednotnou měnou sice již loni v květnu do záchranného fondu 440 miliardami eur přispěly, celkem 190 miliard eur (zhruba 4,5 bilionu korun) však představuje rezerva, která slouží k tomu, aby si EFSF udržel nejvyšší možný rating AAA. Navýšení kapacity fondu tak ve skutečnosti znamená, že členské státy budou muset svůj dosavadní příspěvek navýšit.

Eurozóna se podle očekávání expertů i médií měla na navýšení kapacity dohodnout již na mimořádném summitu, který se uskutečnil 11. března v Bruselu. Unijní prezident Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Barroso však překvapivě tento kompromis na závěrečné tiskové konferenci neoznámili. Za jejich zdrženlivými komentáři stálo zablokování jednání finskou vládou, což vychází najevo až nyní.

„Během posledních setkání EU už nám příliš mnoho přátel nezůstalo. To je pravda,“ uvedl pro list finský ministr financí a šéf finské středopravicové Národní koaliční strany Jyrki Katainen. Navýšení záchranného fondu eurozóny je ovšem ožehavým tématem především pro finskou premiérku Mari Kiviniemiovou, jejíž strana Finský střed se podle průzkumů propadla až na třetí místo za Pravé Finy, které vede charismatický euroskeptik Timo Soini.

Finský venkov proti záchraně zadlužených zemí

Navíc strana současné ministerské předsedkyně má kořeny na finském venkově, kde roste nespokojenost s příspěvky země na záchranu Řecka a Irska. Euroskeptici této situace využili k posílení svého vlivu a vzhledem k tomu, že Praví Finové mohou volby podle analytiků vyhrát, o navýšení kapacity EFSF by mohl nakonec v roli premiéra rozhodovat Soini. Dohoda eurozóny by tak nakonec nejspíš padla, protože ke schválení tohoto kompromisu je třeba jednomyslnost.

Proti navýšení fondu se již postavil evropský výbor finského parlamentu, který navíc čeká 17. dubna rozpuštění. Jakékoliv rozhodnutí eurozóny před tímto datem je tak velmi nepravděpodobné. „Já nemám mandát parlamentu, abych navýšení fondu schválila,“ postěžovala si ve Financial Times finská premiérka. Podle ní by její souhlas s nárůstem příspěvku do EFSF znamenal svolání mimořádného zasedání finského parlamentu: „Bylo by to velmi, velmi složité. Řekla bych dokonce nemožné, protože jde o velmi žhavé téma.“

Řecké euro
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Karl-Josef Hildenbrand