Japonské zemětřesení bude nejdražší katastrofou v historii

Tokio – Na 16 až 25 bilionů jenů, tedy asi 3,2 až 5,3 bilionu korun, odhadla japonská vláda škody způsobené rekordně silným zemětřesením a obří přívalovou vlnou na severovýchodě země. Představuje to až pět procent ročního výkonu japonské ekonomiky a půjde o nejnákladnější přírodní katastrofu v historii.

Výsledné škody mohou být nakonec ještě o dost vyšší. Vládní odhad totiž sice pokrývá škody na dopravní a další infrastruktuře, domech a továrnách, nezapočítává už ale ekonomické ztráty, které způsobí výpadky a odstavování elektrické energie, ani náklady vznikající havárií na jaderné elektrárně Fukušima. Netýká se ani ztrát na finančních trzích a dopadů na ekonomickou důvěru a aktivitu v zemi.

Vládní odhad maxima škod je podstatně vyšší než jiné předpovědi. O poznání optimističtější je třeba Světová banka, která odhaduje, že škody mohou dosáhnout 235 miliard dolarů. Americká banka Goldmax Sachs pak náklady spojené se zemětřesením vyčíslila na 200 miliard dolarů.

Yukio Edano, mluvčí vládního kabinetu:

„Budeme cizí vlády důkladně informovat s aktualizovými informacemi, aby mohli na případná nebezpečí okamžitě reagovat.“

Japonský průmysl se zastavil, zemi čeká obnova

Zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály s následnou vlnou tsunami zničilo 11. března stovky kilometrů dlouhý pás severovýchodního pobřeží ostrova Honšú. Kvůli škodám a výpadkům proudu nadále zůstává v oblasti zavřena řada továren. To poznamenává kvůli výpadkům dodávek materiálů a komponentů nejen japonský průmysl, ale i řadu zahraničních firem, zejména v oboru vyspělých technologií.

Výpadky dodávek výrazně poškozují japonské automobilky. Největší z nich Toyota má nejméně do víkendu zavřeno všech 12 montážních závodů v zemi, čímž přijde o 140 tisíc vyrobených automobilů. Firma dnes oznámila, že kvůli výpadku dodávek odloží plánované dubnové uvedení minivanu hybridního modelu Prius.

Ekonomové předpokládají, že dopady na ekonomický růst budou dočasné, protože Japonsko čeká největší rekonstrukce od poválečného období. Největším rizikem v tom podle nich bude nedostatek energie. Elektrárenská společnost Tokyo Electric Power (TEPCO), která obsluhuje Tokio a přilehlé oblasti se čtyřicetiprocentním podílem na japonské ekonomice, ztratila zhruba 20 procent svých produkčních kapacit. Podle ekonomů bude vzhledem k problémům jejích jaderných elektráren jen stěží schopna uspokojit zvýšenou letní poptávku.

Hidehiko Nishiyama, Japonský úřad pro jadernou bezpečnost:

„V reaktoru jsme naměřili vyšší teploty i tlak, ale neznamená to přímo, že se v elektrárně objevily abnormality, musíme vždy počítat s poměrně vysokou odchylkou. Zatím není žádný důvod se znepokojovat. Pokud ovšem bude teplota dále stoupat, můžeme se ocitnout na hodnotách, které by byly nebezpečné.“

Vláda ještě nerozhodla, jak bude rekonstrukci financovat. Analytici předpokládají, že rekonstrukční úsilí si vyžádá více než deset bilionů jenů a nutné budou nové rozsáhlé výpůjčky. Japonský veřejný dluh už přitom přesahuje dvojnásobek ročního výkonu ekonomiky a je nejvyšší v celém rozvinutém světě.