Dostavba bulharské elektrárny jde kvůli Fukušimě k ledu

Sofia - Dostavba bulharské jaderné elektrárny Belene se odkládá. Bulharský energetický podnik NEK se dohodl s ruskou společností Atomstrojexport na tříměsíčním pozastavení projektu v návaznosti na jadernou havárii v japonské Fukušimě. Obě firmy teď budou podrobně analyzovat otázky spojené s jadernou a radiační bezpečností.

Oba partneři mají v Belene už začít stavět dva bloky po 1000 megawattech, teď se ale dohodli, že práce na projektu pozastaví do konce června a odloží i objednávku zařízení. V listopadu se obě firmy dohodly, že nastartují projekt do konce března a nové bloky uvedou do provozu do roku 2017.

Oponenti Belene projekt kritizují za jeho vysokou cenu a upozorňují, že ještě zvýší už tak velkou energetickou závislost Bulharska na Rusku. Poukazují taky na to, že elektrárna umístěná na břehu Dunaje se nachází v silné seismické zóně. NEK uvedla, že hodlá spolu s Atomstrojexportem udělat vše pro splnění jakýchkoli nových bezpečnostních požadavků, které mezinárodní a evropské agentury pro jadernou energii předloží.

Zatímco evropské vlády nařizují kvůli Japonsku hloubkové prověřování jaderných elektráren a některé je dokonce odstavují, Evropské sdružení jaderné energetiky Foratom vyzvalo ke klidu a varovalo před zbrklými a iracionálními rozhodnutími pod vlivem strachu z havárie v japonské elektrárně Fukušima. Třeba Německo totiž po zemětřesení a havárii na Fukušimě rozhodlo odstavit na tři měsíce všechny jaderné elektrárny a teď musí dovážet vysoké objemy energie, což zvyšuje ceny elektřiny v celé Evropě.

Bulharsko začalo stavět elektrárnu Belene v 80. letech s tehdejší sovětskou technologií a po pádu komunismu stavbu zmrazilo. Dnes ale potřebuje nové zdroje elektrické energie, protože Brusel si jako podmínku vstupu Bulharska do EU vynutil uzavření jediné bulharské jaderné elektrárny Kozloduj.

Elektrárna v Belene na Dunaji měla původně zahájit provoz v roce 2014 a náklady na dostavbu se v roce 2006, kdy Bulharsko vybralo k dostavbě Atomstrojexport, odhadovaly na čtyři miliardy eur. Projekt ale brzdily cenové spory obou partnerů a nízký zájem západních investorů. Cenové odhady se mezitím postupně zvyšovaly a konečná cena by mohla dosáhnout až 11 miliard eur.