USA o fous unikly rozpočtovému provizoriu

Washington - Američtí demokraté a republikáni se dnes dohodli na kompromisní podobě rozpočtu a v poslední chvíli tak odvrátili hrozící krizi. USA byly bez řádného rozpočtu od října a hospodařily v provizoriích, která Kongres opakovaně prodlužoval. Kongresmanům i prezidentovi Baracku Obamovi však došla trpělivost, když poslední provizorium mělo vypršet o páteční půlnoci místního času.

Dlouho diskutovaný rozpočet pro rok 2011 bude americký Kongres schvalovat ve čtvrtek, do té doby bude vláda hospodařit v provizoriu. Obě politické strany se dnes podle DPA shodly na úsporách ve výši asi 38 miliard dolarů pro zbývajících šest měsíců rozpočtového roku 2011. Ten sice začal již 1. října 2010, ale rozpočet nebyl dosud kvůli sporům o úspory schválen. Obama označil chystané úspory za dosud největší v dějinách USA.

„Tato dohoda mezi demokraty a republikány byla uzavřena v zájmu všech Američanů a je investicí do naší budoucnosti. Přináší největší výdajové škrty v naší historii. A jako při každém kompromisu, který za něco stojí, musely obě strany udělat těžká rozhodnutí,“ podotkl Obama.

Schválení rozpočtu vyžadovalo hlasy obou stran

Pro schválení rozpočtu byly zapotřebí hlasy obou stran; každá přitom kontroluje jednu komoru parlamentu. Republikáni svou podporu rozpočtu podmiňovali škrty, jež zasahují do prezidentových politických priorit jako zdravotnictví a ekologie, a pro Bílý dům jsou tak nepřijatelné. Podle demokratů bránila dohodě snaha republikánů omezit v rozpočtu výdaje na kontrolu početí. Republikáni naopak uváděli, že se spor týká výše úspor v rozpočtu.

Nočnímu jednání předcházela ve čtvrtek večer místního času schůzka v Bílém domě, které se kromě Obamy zúčastnili ještě viceprezident Joe Biden, republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner a demokratický šéf Senátu Harry Reid. Podle Obamy se republikánům a demokratům podařilo zúžit počet problémů, které brání uzavření dohody. Rozdíly mezi oběma stranami ale označil za stále závažné.

V případě, že by se obě strany na podobě rozpočtu nedohodly a federální vláda se ocitla bez peněz, znamenalo by to uzavření většiny federálních úřadů s výjimkou nezbytných funkcí státu. Dopad by pocítilo asi na 800 tisíc lidí, kteří by museli na neplacenou dovolenou. Zvláště těžce by utlumení aktivity federální vlády dopadlo na ekonomiku hlavního města Washingtonu. Uzavřela by se ale také například muzea financovaná z federálních peněz či národní parky. Bez mezd by se také mohli ocitnout američtí vojáci bojující v Afghánistánu a Iráku.