Londýn – Podle premiéra Petra Nečase nyní není v České republice na zavedení eura vhodná doba. Mimo jiné i proto, že není jasné, jak to s jednotnou evropskou měnou dopadne, uvedl premiér pro list Financial Times (FT). Podobný postoj mají i zástupci většiny zemí ve střední a východní Evropě, které do Evropské unie vstoupily až v posledních letech. Eurozóna se potýká s dluhovou krizí a o mezinárodní finanční pomoc už byly nuceny požádat tři členské země z celkových 17.
Nečas: Na přijetí eura není vhodná doba
„Jestliže pořád ještě neexistuje stoprocentně jednotný evropský trh, jestliže slabší země eurozóny musejí subvencovat ty bohatší, a když není jasné, jak to s eurem dopadne, pak na přijetí (eura) skutečně není vhodná doba,“ prohlásil Nečas. Všech 12 zemí Evropské unie, které do EU vstoupily od roku 2004, tedy včetně České republiky, má přitom po splnění určitých kritérií povinnost vstoupit do eurozóny.
O vstupu do eurozóny mluví nejpřesvědčivěji Rumunsko, které má stále za cíl přijmout euro v roce 2015. „Když se ale začnete ptát na detaily, zjistíte, že tento cíl má zřejmě sloužit jen jako užitečná svěrací kazajka z hlediska fiskální politiky. A to pro případ, že rumunská koaliční vláda, kterou příští rok čekají volby, začne mít pokušení začít rozhazovat na všechny strany,“ píše list.
Noví členové EU přijetí eura posouvají
Podle Nečase noví členové EU přijetí eura vesměs v tichosti oddalují. Například Polsko chtělo původně zavést euro v roce 2012, od tohoto cíle ale už dávno ustoupilo. V poslední době se tam objevují snahy posunout i náhradní termín, který volně hovořil o polovině tohoto desetiletí. Za pravděpodobnější termín Poláci sami považují už spíš konec dekády. Polský ministr financí Jacek Rostowski v květnu řekl, že Polsko možná v eurozóně před rokem 2019 nebude.
Podobně vidí situaci i Maďaři, jejichž premiér Viktor Orbán řekl, že je nemyslitelné, aby jeho země vstoupila do eurozóny před rokem 2020. Dokonce i Litva a Lotyšsko, tedy země, které asi patří k největším stoupencům jednotné evropské měny, jsou opatrnější. Nová vlna rozšíření eurozóny, která se čekala v polovině desetiletí, tak zřejmě přijde až mnohem později.
Podle viceguvernéra České národní banky (ČNB) Mojmíra Hampla členství v eurozóně v řadě případů nepřispělo k reformám tak, jak se předpokládalo. Umožnilo ale „půjčovat si jako šetrný Němec, ale utrácet jako rozmařilý Řek“. „Nikdo neví, jak bude eurozóna v budoucnu vypadat. Je těžké stanovit datum svatby, když nemáte jistotu, jak bude vypadat nevěsta,“ dodal viceguvernér. Dosud žádný člen Evropské unie definitivně neřekl, že do eurozóny nevstoupí. Dokonce ani Praha nic takového neřekla, i když prezident Václav Klaus loni na podzim poznamenal, že vláda by se mohla pokusit vyjednat pro Českou republiku takzvaný opt-out, tedy možnost do projektu společné evropské měny se nezapojit. Z nových členů EU, kterých je 12, do eurozóny vstoupili zatím tři - Slovensko, Slovinsko a Estonsko.
GALERIE
Polská hranice