Lobbisty má svázat nový zákon, rodí se ale těžko

Praha – Ani po dvaceti letech tržní ekonomiky v Česku tuzemský právní řád nemá přesnou definici lobbisty ani jeho činnosti. Připravovaný zákon o lobbingu by to měl změnit, například tím, že se budou úředně zapisovat všechny schůzky mezi politiky a lobbisty. Ne všichni s tím ale souhlasí a nový zákon tak sužují silné porodní bolesti.

Solární boom nebo povolenky pro ČEZ jsou zřejmě nejčastěji zmiňovanými případy lobbingu. Jde v nich o miliardy korun. Lobbing ale v současnosti není nijak regulovaný a to podle nevládních organizací usnadňuje korupci politiků. Právě povinná hlášení politiků o schůzkách s lobbisty by to podle nich mohla změnit.

Ne všichni ale s reportováním souhlasí. Oponují tím, že se zvýší byrokracie a bude to stát víc peněz, změnit se podle nich musí především sami politici. „Cítím, že naše společnost ještě úplně nevnímá lobbing jako legitimní činnost, a je třeba, abychom se na to připravili. A já cítím obavy i ze strany politiků, že se bojí vůbec říct, že se setkali s nějakým lobbistou,“ říká poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková.

Stát se lobbistou by nově nemělo být snadné, a to především pro politiky. V Česku by se tak neměl opakovat třeba případ bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který začal lobbovat pro ruský energetický gigant Gazprom. Nově by politici museli čekat několik let, než se po skončení své politické kariéry budou moci stát lobbisty.