ÚS: Vyšší podpora stavebního spoření je zpátky

Brno – Ústavní soud zrušil úsporné změny ve stavebním spoření, které se dotýkaly milionů lidí. Zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory za rok 2010 zrušil s okamžitou platností. Zbytek zákona včetně snížení státní podpory nechal v platnosti ještě do konce roku. Ústavní soud se změnami ve stavebním spoření zabýval z popudu ČSSD. Té se nelíbilo, že Nečasův kabinet prosadil úspory v nejoblíbenějším způsobu spoření ve stavu legislativní nouze. Mimoto sociálním demokratům vadilo, že nižší podpora měla platit zpětně u těch klientů, kteří smlouvu uzavřeli ještě před platností novely.

„Parlament, resp. obě jeho komory nemohou postupovat libovolně, ale jsou vázány právem,“ prohlásil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský při zdůvodňování verdiktu. Rozhodnutí Ústavního soudu, které dnes představil, zvýší podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) deficit státního rozpočtu jen v letošním roce zhruba o šest miliard korun. „O těchto šest miliard korun dostane někdo méně, protože se nevyberou,“ podtrhl ministr s tím, že mu nezbývá než nález soudu respektovat. „Jak to budeme vysvětlovat Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu, to nevím,“ dodal místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Vláda tak bude muset najít peníze pravděpodobně ve veřejné službě. „Možná to budou dotace do území, možná to budou provozní výdaje nějakých kapitol. Ale nějaká veřejná služba, která na letošní rok byla pro občany rozpočtovaná, prostě nebude,“ uvedl Kalousek. Podle něj by stavební spoření mělo být zcela zrušeno. „Na peněžním trhu nemá co dělat,“ dodal.

Video Bitva o stavební spoření
video

Bitva o stavební spoření

Vláda hodlá vázat šest miliard výdajů

Vláda má díky odkladu platnosti šanci zohlednit postoje Ústavního soudu a prosadit některá úsporná opatření znovu. Premiér Petr Nečas večer po jednání vlády uvedl, že existuje přechodné řešení, jehož základem bude vázání výdajů rozpočtu.

Nečas po večerním jednání kabinetu zdůraznil, že ministři rozhodnutí soudu musí respektovat, „jakkoliv s ním samozřejmě současně bytostně nesouhlasíme“. Vláda se podle něj závěry soudu zabývala. „Je i určitá předběžná představa, jak ten problém řešit,“ připustil Nečas. Přechodné řešení hodlá ale oznámit až poté, co „budou prozkoumány jeho právní aspekty“: „Nebudu říkat nic překvapivého, když řeknu, že základ bude ve vázání finančních prostředků na výdajové straně státního rozpočtu.“

Novela, kterou Ústavní soud zrušil, snížila státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory.

U dříve uzavřených smluv se měla v rámci úspor maximální výše státní podpory stavebního spoření snížit ze 4 500 korun ročně na 2 250 korun. U novějších smluv měl příspěvek klesnout ze 3 000 korun na 1 500 korun. Od roku 2012 upravila vláda výši příspěvku na maximálně 2 000 korun. Zatím není jasné, zda po verdiktu Ústavního soudu lidé dostanou vyšší podporu za loňský rok automaticky, každopádně ale budou mít možnost domoci se jí soudní cestou.

Ústavnímu soudu se nelíbilo schválení úspor v legislativní nouzi

Miroslav Kalousek, ministr financí:

„Dojde k paradoxní situaci: Pánové Kalousek nebo Nečas na nálezu Ústavního soudu vydělají, protože oba mají stavební spoření, a dostaneme tedy víc peněz. Někdo jiný, kdo ty peníze potřebuje neskonale víc, tak je prostě nedostane, protože je dostanou ti, co mají stavební spoření.“

Ústavní soud dal ČSSD za pravdu zejména v tom, že při schvalování změn ve stavebním spoření nebyla na místě legislativní nouze. „Nelze opomenout širší význam parlamentní diskuse ve vztahu k možnosti veřejnosti seznámit se s legislativní předlohou a jejími důvody, formulovat k ní svá stanoviska a tímto způsobem i ovlivňovat samotný její průběh a rozhodování zákonodárců. Omezení zákonodárného procesu pouze na několik dní, nebo dokonce několik hodin, jak tomu bylo v tomto případě, by takovouto možnost fakticky vyloučilo,“ upozornil Rychetský.

Vláda podle Ústavního soudu nutnost legislativní nouze nedostatečně zdůvodnila. „Zkrácené jednání bylo odůvodněno zcela standardní politickou situací,“ podotkl Rychetský. Kdyby Ústavní soud za těchto okolností vyhlášení stavu legislativní nouze akceptoval, mohlo by to podle něj mít neblahé důsledky do budoucna. Politici by prakticky mohli vyloučit parlamentní diskusi a projednání zákonů v řádné legislativní proceduře. „Do příjmů nebo výdajů státu se prakticky promítá každý návrh zákona, proto by takovýto postup znemožnil parlamentní opozici vyjádřit se k návrhům zákonů a učinil by ji zcela závislou na vůli parlamentní většiny,“ zpochybnil Rychetský další vládní argument hovořící pro vyhlášení legislativní nouze.

Právě kvůli zneužití stavu legislativní nouze Ústavní soud v březnu zrušil také balíček škrtů v sociální oblasti. Kabinet tak má do prvního ledna příštího roku čas, aby zákony řádně schválil znovu.

Retroaktivity se Ústavní soud bojí jen trochu

Na rozdíl od balíčku sociálních škrtů ale v případě stavebního spoření sociální demokraté zpochybňovali nejen proceduru přijetí, ale také obsah normy. Zákon podle nich zasahoval do vlastnického práva lidí tím, že zpětně rušil nároky vzniklé podle právoplatně uzavřených smluv o stavebním spoření. V tom jim dal soud za pravdu jen částečně. Nelíbila se mu padesátiprocentní daň, samotné snížení podpory stavebního spoření od následujícícho roku už ale protiústavní není.

I tak ale sociální demokraté verdikt soudu vítají. „Zejména vítám fakt, že se Ústavní soud postavil na stranu občanů, pokud jde o otázku ochrany jejich legitimních očekávání, a jasně potvrdil, že vláda nemá právo zpětně měnit pravidla, která sama stanovila,“ prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Názor opozice na nález Ústavního soudu

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:

0„Pokud již byly finanční prostředky určené na stavební spoření sraženy, chtěl bych vyzvat vládu, aby našla finanční zdroje a občanům tyto finanční prostředky na základně dnešního rozhodnutí Ústavního soudu doplatila, protože jinak tady hrozí riziko žalob, které by pro stát mohly znamenat mnohem vyšší náklady, než když bude Česká republika a ministerstvo financí respektovat dnešní rozhodnutí.“

Vláda má podle Sobotky čerpat ze své rozpočtové rezervy a vázat prostředky jednotlivých resortů v provozní oblasti, aby současně nedošlo ke zvýšení deficitu.

Protože Ústavní soud zpochybnil pouze způsob přijetí zákona, ale nenapadl obsah úpravy, podle které měl stát připsat nižší podporu i za letošní rok, má vláda možnost předložit zákon znovu. Pokud ho Parlament schválí a podepíše prezident, mohlo by ke snížení státní podpory stavebního spoření od příštího roku znovu dojít. V příštím roce chtěla vláda snížením podpory ušetřit 6,5 až 8,5 miliardy korun. Ve hře je ale ještě druhá varianta. O podporu mohou klienti přijít úplně. Ministr financí Miroslav Kalousek totiž uvažuje, že ji nechá zrušit.