Ústavní soud se pohybuje mimo ústavu, tvrdí Klaus

Praha/Podgorica – Prezidentu Václavu Klausovi se nezamlouvá dnešní verdikt Ústavního soudu, který ruší úsporné změny ve stavebním spoření a vrací výši státní podpory na původní úroveň. Podle Klause se Ústavní soud pohybuje mimo českou ústavu a vstoupil do čisté politiky. Prezident Ústavní soud kritizuje dlouhodobě.

„V ČR se stalo módou mluvit o tom, jestli se ten či onen ústavní činitel pohybuje v rámci ústavy, na hraně ústavy, za hranou ústavy. Já bych chtěl říci, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu jednoznačně sděluje, že Ústavní soud se pohybuje mimo ústavu a že vstoupil do čisté politiky,“ prohlásil Klaus.

Podle odborníků na ústavní právo se ale soud na politický led nepustil. „Já si myslím, že ten výrok zazněl ještě před tím, než měl pan prezident možnost se s tím nálezem seznámit. Pokud já čtu odůvodnění, které Ústavní soud k tomu zásahu vedlo, tak se mi zdá, že nález je spíše poměrně uměřený, a nezdá se mi, že by vybočoval z ústavnosti,“ míní ústavní právník z Právnické fakulty UK Marek Antoš.

Video Rozhovor s Ladislavem Jaklem a Markem Antošem
video

Rozhovor s Ladislavem Jaklem a Markem Antošem

Podle ředitele politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislava Jakla Klaus, který je nyní na návštěvě Černé Hory, zřejmě opravdu neměl čas se s nálezem podrobně seznámit. Na prezidentově komentáři by to ale nejspíš nic nezměnilo. „O čem jiném by politika byla, kdyby se politici spolu nehádali, jestli dají víc peněz na tyto účely nebo na jiné účely. Do toho plést právo a ústavu, si myslím, že není správné, a znamená to vstup Ústavního soudu na politickou scénu,“ podokl Jakl v rozhovoru pro ČT24.

Pro Klausovo rozhořčení má pochopení i místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS). „My jsme tu minulý týden měli na návštěvě maďarského pana prezidenta, který nám říkal o nové ústavě, kde mají krásné ustanovení, že pokud je státní dluh vyšší než 50 procent, nesmí Ústavní soud činit rozhodnutí, která by měla rozpočtové dopady. Možná bychom o takovém opatření měli uvažovat i u nás,“ prohlásil.

Soud úspory ve stavebním spoření zrušil, vládě dal ale šanci

Ústavní soud kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření, které se dotýkají milionů lidí. Vyhověl tak návrhu opoziční ČSSD a podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) způsobil prohloubení schodku letošního rozpočtu zhruba o šest miliard korun. Zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory za rok 2010 totiž zrušil s okamžitou platností.

Zbytek zákona včetně snížení státní podpory nechal platit ještě do konce roku. Neměl přitom výhradu k obsahové stránce úpravy, ale k tomu, jakým způsobem ji vláda protlačila legislativním procesem. Kabinet totiž ve sněmovně prosadil jednání ve stavu legislativní nouze. Podle verdiktu Ústavního soudu ale nebyl v tomto případě pro mimořádný stav důvod. Legislativní nouze tak nepřiměřeně omezila práva opozice i občanů.

Protože ale soud neměl výhrady k obsahu novely, může ji vláda prosadit znovu. Obě komory parlamentu ji ale musí schválit v řádné proceduře. Pokud by se to podařilo, mohl by stát v příštím roce ušetřit plánovaných 6,5 až 8,5 miliardy korun. 

Prezident je dlouhodobým odpůrcem Ústavního soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu kritizuje prezident dlouhodobě. Už několikrát vyzval ke změně jeho postavení a pravomocí. Prezident se se soudci ostře střetl také například poté, co v roce 2009 zrušili ústavní zákon o zkrácení volebního období tehdejší sněmovny, který umožňoval konání předčasných voleb. Klaus kritizoval i rozhodnutí Ústavního soudu z loňského září o neústavnosti snížení platů soudců. Soud tak podle něj rozdělil občany na dvě kategorie - na soudce a ty ostatní.

Klaus proti Ústavnímu soudu

10. září 2009: Poté, co Ústavní soud na návrh poslance Miloše Melčáka zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny, Klaus volal po omezení pravomocí této instituce. „Ústavní soud (…) svým rozhodnutím vědomě a záměrně prohlubuje politickou krizi v naší zemi. Chceme-li se dnes i do budoucna vyhnout podobným situacím, které hrozí chaosem a ohrožují celou společnost, blíží se chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí Ústavního soudu,“ uvedl.

3. listopadu 2009: Prezident Klaus ve svém prohlášení kritizoval rozhodnutí Ústavního soudu v otázce Lisabonské smlouvy. Soud tehdy konstatoval, že je dokument v souladu s českou ústavou, a Klaus jej poté podepsal: „Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců. Je to vidět i na zcela neadekvátním konfrontačním způsobu zpracování i prezentace tohoto nálezu,“ uvedl prezident.

7. září 2010: Sněmovna by se měla podle Klause zabývat změnou postavení Ústavního soudu tak, aby se nemohl chovat jako nekontrolovatelná třetí parlamentní komora. „Pro demokracii je ničivé, bude-li pokračovat trend, který v posledních letech pozorujeme u nás i v celé Evropě, že si různá soudní tělesa pro sebe uzurpují větší díl moci, než jim přísluší. Nesmíme se smířit s tím, že Ústavní soud místo toho, aby ústavu vykládal, do základního zákona naší země samovolně zasahuje a nad rámec svých pravomocí ústavní zákony mění,“ prohlásil Klaus v Poslanecké sněmovně.