Brusel - Evropská komise zahájila vyšetřování 16 světových investičních bank a společnosti Markit kvůli spekulacím se státními dluhy a zneužití dominantní pozice na trhu. Vyšetřování se týká obchodů s takzvanými úvěrovými swapy (CDS), což jsou finanční nástroje, které mají investory zajistit proti případnému nesplacení dluhopisů. Tyto obchody přitom stály u zrodu světové finanční krize a někteří evropští politici je dokonce považují za jednu z příčin dluhové krize v eurozóně.
Brusel vyšetřuje banky kvůli spekulacím se státními dluhy
„Současný vývoj ukázal, že obchodování s těmito nástroji trpí řadou nedostatků, které nemohou být řešeny pouze prostřednictvím regulace. Nedostatečná průhlednost trhů může vést k narušení principů hospodářské soutěže a komise by na to měla reagovat odpovídajícím způsobem,“ řekl novinářům eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Kterých bank se vyšetřování týká?
JP Morgan, Bank of America Merrill Lynch, Barclays, BNP Paribas, Citigroup, Commerzbank, Credit Suisse First Boston, Deutsche Bank, Goldman Sachs, HSBC, Morgan Stanley, Royal Bank of Scotland, UBS, Wells Fargo Bank/Wachovia, Credit Agricole, Société Générale
GALERIE
videogallery_000122541
Komise povede celkem dvě vyšetřování. První z nich prošetří, zda se finanční ústavy a Markit předem nedomlouvaly na společném postupu při obchodech s CDS a nezneužily tak svoje dominantní postavení na trhu. Druhé vyšetřování se zaměří na devět vybraných bank z celkových 16, u nichž existuje podezření, že získávaly výhodnější ceny od zúčtovací společnosti ICE Clear Europe na úkor svých konkurentů. ICE Clear Europe se rovněž zaměřuje na obchody s CDS.
Sotva komise vyšetřování oznámila, už vzbuzuje pochybnosti. „Smyslu toho vyšetřování moc nerozumím. Banky jsou provozovateli i vlastníky clearingového systému. A proto není nic špatného na tom, že samy sebe zvýhodňují. Klíčové je, jaké jsou koncové ceny pro třetí subjekty a zda jsou tyto ceny ochotny všechny strany dobrovolně akceptovat. Pakliže ano, jedná se o oboustranně výhodnou směnu,“ míní analytik Jaroslav Brychta. Podle Evropské komise je však její povinností prošetřit chování jakékoliv společnosti, u které je byť jen sebemenší podezření na zneužití dominantního postavení nebo omezení konkurence.
CDS viníkem dluhové krize eurozóny
Podle některých politiků i odborníků stály CDS za vyhrocením dluhové krize v eurozóně. „Když ceny CDS rostou, tak se znevěrohodňuje ta konkrétní země. Potom to má dopad do výnosů dluhopisů. Když si při rostoucích cenách pojistek země chtějí půjčit, tak si půjčují velmi draze,“ vysvětlil prorektor VŠFS Petr Budinský.
Na to nejprve loni doplatilo Řecko, zhruba půl roku nato si o pomoc Evropské unii a Mezinárodnímu měnovému fondu řeklo Irsko. Nyní jedná o poskytnutí záchranného úvěru Portugalsko. Vysoké dluhy mají ale i další evropské země – například Belgie, Itálie nebo Španělsko. Právě přelití dluhové krize do Španělska se politici i odborníci obávají. Španělsko patří k největším zemím eurozóny a jeho záchrana z dluhů by byla pro unii nesmírně složitá.