Reportéři ČT: Kdo vydělá na větrných elektrárnách?

Křimov - Již jednou pohřbený projekt krušnohorského větrného parku znovu ožívá. Podle Reportérů ČT na něm zbohatne i místostarosta obce Křimov, v jejímž katastru mají větrné elektrárny stát. Sám kdysi proti výstavbě obřích větrníků bojoval, před časem ale názor změnil a smlouvu na výstavbu podepsal. Podle jeho slov mají příjmy z větrných elektráren vytáhnout obec z dluhů, do kterých ji dostalo bývalé zastupitelstvo. Několik věží má nyní vyrůst i na jeho pozemcích. Vyvstává otázka, zda svým rozhodnutím neupřednostnil vlastní zájmy před zájmy obce.

V blízkosti obcí Křimov a Hora Svatého Šebestiána, jen několik stovek metrů od obytných domů, již několik větrných elektráren stojí. Na rozdíl od těch stávajících mají být nové větrníky vyšší, stopadesátimetrové. Postavit a provozovat je má společnost APB Plzeň, a. s. „Obec Křimov výstavbu větrných elektráren podporuje. Vidíme v tom přínos pro obec, pro rozvoj obce a vznik pracovních míst,“ řekla na veřejném jednání starostka Křimova Soňa Kališová. Zastupitelstvo Hory sv. Šebestiána už smlouvu s firmou také podepsalo. Místním se ale záměry zastupitelů nelíbí. Petici proti větrníkům v okolí obou obcí, které mají dohromady 445 obyvatel, podepsalo již téměř 350 lidí, starousedlíků i chalupářů. Kromě petice plánují i další kroky včetně trestního oznámení. „Pro nás, co bydlíme nejblíž, je to hodně stresující. Nikdo nemá radost, že nám tady postavili elektrárny a že budou stavět dalších třicet pět,“ řekl Martin Burian, jehož domek stojí pouhých 500 metrů od jednoho ze stávajících větrníků.

V celých Krušných horách plánuje firma APB tři větrné farmy s téměř 80 elektrárnami. Stejný záměr měla kdysi už jiná společnost – Proventi. Ta nakonec kvůli vnitřním sporům stavět nezačala, přestože už měla i souhlas ministerstva životního prostředí k výstavbě 83 větrníků. Ten je podle mluvčí ministerstva Michaely Jendekové i po změně vlastníka stále platný.

Hynek Bošina

„Já jsem názor nezměnil, nejradši bych je nechtěl do dneška. Důvod, proč jsem nakonec podepsal smlouvu, byl, že na mě tlačilo jak zastupitelstvo, tak občané, že dluh obce je jedenáct milionů korun. Bylo to spojováno s tím, že pokud já nepodepíšu, zastaví se projekt, obec nedostane peníze a dojde k exekuci obecního majetku, což jsem nechtěl dopustit.“

Po volbách obrátil

Za působení starostky Milady Benešové v letech 2002 až 2006 obec Křimov s výstavbou tak rozsáhlého větrného parku nesouhlasila, měla tehdy vlastní, menší investiční záměr s jinou společností. „To se změnilo teprve po volbách v roce 2006, kdy se do zastupitelstva dostali jiní lidé, kteří na tom měli osobní zájem anebo někoho zastupovali,“ myslí si Benešová. Mezi nimi byl i současný místostarosta Křimova Hynek Bošina, největší vlastník pozemků v okolí, který byl jako zemědělec a myslivec odjakživa proti větrníkům. Nicméně loni změnil názor a se společností APB se dohodl, že větrníky budou stát i na jeho pozemcích. V budoucnu by navíc rád dvě z elektráren odkoupil.

Bošina dle svých slov názor nezměnil, vrtule by nejraději v Křimově neviděl. Tvrdí, že smlovu podepsal pod tlakem zastupitelů a občanů proto, aby nedošlo k exekuci obecního majetku kvůli dluhům, které nadělalo předchozí zastupitelstvo. To ale popírá bývalý starosta Zdeněk Vokatý, podle nějž dluhy vznikly teprve za jeho a Bošinova úřadování. „Pan Bošina podepsal smlouvu, kterou podepsat chtěl a kterou připravoval už o rok dříve,“ dodal.

Dostane víc než obec

Podle smlouvy, kterou s firmou uzavřel, měl dostat jednorázovou úplatu ve výši téměř 12 milionů korun a během dalších 25 let sto padesát tisíc za každou z devíti plánovaných elektráren na jeho pozemku. „Všichni vlastníci pozemků pod elektrárnami budou výstavbou znevýhodněni. A za toto znevýhodnění dostáváme kompenzace,“ upřesnil Bošina. K dvanáctimilionové částce se nechtěl vyjádřit ani on, ani prokurista firmy APB Pavel Březina. Později Bošina přišel s tím, že částka byla pouze fiktivní a peníze nikdy nedostal.

Milada Benešová

"Argument pana Bošiny, že musel podepsat smlouvu kvůli tomu, aby obec nezkrachovala, považuji za výmluvu a domnívám se, že mu jde jen o vlastní prospěch."

Ze smlouvy dále vyplývá, že na elektrárnách vydělá Hynek Bošina víc než obec, pro kterou s firmou dojednal jen sto tisíc ročně za jednu vrtuli. Jak je možné, že místostarosta sjednal jiné podmínky pro sebe a jiné pro obec, odmítla starostka Kališová komentovat s tím, že jeho smlouvu nezná a obecní podepisoval ještě její předchůdce. Nutno dodat, že původně měl Křimov s APB smlouvu, podle které jí za vrtuli náleželo 250 tisíc korun za rok. Smlouvu ovšem z nepochopitelných důvodů obec vypověděla. Místostarosta pak začal vyjednávat smlouvu novou, která hovoří pouze o 100 tisících za vrtuli. Podle Bošiny je vše v pořádku. „Sto padesát tisíc dostanu za to, že moje pozemky budou znehodnoceny stavbou. Kdežto obec dostane sto tisíc za každou vrtuli, i za ty na mých pozemcích, jen za to, že budou stát v jejím katastru. Další náklady s tím nemá,“ vysvětlil.

Hynek Bošina, místostarosta Křimova
Hynek Bošina, místostarosta Křimova
Více fotek
  • Hynek Bošina, místostarosta Křimova autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2561/256031.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1900/189937.jpg