Atény – Řecká vláda dnes začíná jednat o konkrétním znění nového střednědobého plánu úsporných opatření, který by měl předlužené zemi zajistit pokračování mezinárodní finanční pomoci. Přichází však v době, kdy je veřejnost stále nespokojenější se škrty a zvýšenými daněmi, které k ozdravení státních financí příliš nepřispěly a jen prodloužily ekonomický propad. Kromě bolestivých škrtů by Řecku měla přinést další peníze na krytí dluhu také privatizace. Jedna dohoda je už na světě – země prodá desetiprocentní podíl v místní komunikační společnosti OTE německému Telekomu.
Řecko chystá další škrty, prodá taky část telekomunikací
Novým ekonomickým programem podmínili v pátek inspektoři Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvolnění další splátky loni dohodnutého úvěru v celkové sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu korun).
Přestože nesouhlas se škrty začíná sílit i ve vládnoucí socialistické straně PASOK, chce vláda ještě dnes spustit neformální jednání o úsporném plánu, který má jen letos získat do rozpočtu úsporami či daněmi 6,4 miliardy eur (156 miliard korun) a do roku 2015 dalších 22 miliard eur. V úterý premiér Jorgos Papandreu plán předloží politické radě své strany a následující den má program vláda schválit a předat parlamentu.
Nový vládní program zahrnuje výrazné snížení počtu zaměstnanců veřejného sektoru, restrukturalizaci nebo uzavření veřejných podniků a změny v platbách sociálních dávek. Na straně příjmů by měla vláda omezit daňové výjimky, zvýšit majetkové daně a pokročit v boji s daňovými úniky.
Řecká vláda pomalu začíná s privatizací
Úspory nemají být to jediné, co má přinést do řeckého rozpočtu další peníze. Vláda se podle společnosti Deutsche Telekom rozhodla využít svou opci na prodej svého desetiprocentního podílu v domácí telekomunikační firmě OTE. Po dokončení transakce bude Deutsche Telekom v OTE vlastnit podíl 40 procent plus jednu akcii a vláda podíl deset procent plus jednu akcii. Prodej řecké vládě vynese zhruba 400 milionů eur.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. EU a MMF vyjednaly s Aténami úvěrový program na tři roky, Řecko ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se v rámci dohody zavázalo.
Vydáno pod