Vláda kývla na změny DPH, ČSSD mluví o Jánošíkovi naruby

Praha - Vláda dnes schválila zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 14 procent od roku 2012 a následné sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta od 2013. Nyní je základní sazba DPH 20 procent a snížená deset procent. Česko tak nejspíš čeká zdražování. Podražit by tak mohly například potraviny, léky, bydlení, městská hromadná doprava, zdravotní a sociální péče, vstupné na kulturní akce nebo knihy. Sociální demokraté dnes v souvislosti s tím znovu pohrozili, že po vyhraných volbách sníženou sazbu DPH obnoví.

„Méně bude zdaněna práce a více bude zdaněna spotřeba, celková daňová zátěž se nezvýší,“ upozornil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Česko se kvůli změnám v DPH musí připravit na vlnu zdražování. Kalouskovo ministerstvo spočítalo, že v příštím roce navržené změny zvýšily inflaci o 1,2 procentního bodu a v roce 2013 by ji snížily o 0,2 procentního bodu.

Změny dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát dopady změn DPH nahradit valorizací důchodů a sociálními dávkami. Návrhy má předložit ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně materiál ministerstva financí, který dnes vláda schválila, již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1 800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně.

„Předpokládáme dopad na čtyřčlennou rodinu podle struktury spotřeby mezi 300 až 500 korunami měsíčně. To znamená - dvě děti jsou 300 korun – jedná se o velmi významnou kompenzaci,“ míní Kalousek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že bude nárůst DPH sociálně slabým kompenzovat také navýšením životního a existenčního minima. Navýšení životního existenčního minima bude mít dopad na návazné sociální dávky, jako jsou přídavky na děti nebo porodné. Dosáhne na ně víc lidí.

A zkrátka nepřijdou ani důchodci. Právě oni totiž utrácí podstatnou část svého příjmu za potraviny a další položky, které nyní spadají do nižší sazby DPH. „Předběžně naprosto zhruba podle dosavadního vývoje těchto parametrů se dá předpokládat, že to zvýšení důchodů by mělo být někde kolem 300 korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Ministerstvo financí: Penzijní systém se bez vyšší DPH neobejde

Peníze, které stát vybere na DPH navíc, mají krýt výpadek v průběžném důchodovém systému, který vznikne přesunem části příspěvků na sociální pojištění na individuální účty občanů. Lidé si podle plánů vlády budou moci vyvést do druhého pilíře penzijního zabezpečení 3 procenta ze svého sociálního pojištění. Podmínkou ale bude, že si 2 procenta přidají ze svého. Možnost spořit si na individuální účty u transformovaných penzijních společností lidé dostanou od roku 2013.

Ladislav Minčič, náměstek ministra financí:

„Stávající průběžný systém financování penzí trpí už několik let (asi třetí rok) deficity. Schodek na důchodovém účtu představuje třeba za loňský rok 35 miliard korun, to znamená, že v každém případě, pakliže by i nedošlo k odstartování důchodové reformy, bude nutné nějakým způsobem řešit schodek tohoto důchodového podúčtu.“

Paragrafové znění reformy zatím vláda neposvětila, podle premiéra Petra Nečase (ODS) by je ale měla posoudit během června. Pak teprve návrh poputuje do Parlamentu.

Opozice se se sjednocením DPH nehodlá smířit

Změny v dani z přidané hodnoty dlouhodbě kritizuje opoziční ČSSD. V případě, že zvítězí v příštích volbách, počítá s tím, že obnoví systém dvou sazeb a do té nižší vrátí sociálně citlivé položky. Sociální demokraté se obávají, že na sjednocení DPH doplatí nízkopříjmové skupiny a domácnosti se středními příjmy. Prohloubí se podle nich ale také schodky v rozpočtech státních institucí. „Vláda tímto svým rozhodnutím prohloubí schodek, a to nejenom schodek v systému zdravotního pojištění, ale také schodek ve výdajích a příjmech ministerstva školství,“ varoval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:

„My to rozhodnutí pokládáme za nespravedlivé. Je to rozhodnutí ve stylu Jánošík naruby, to znamená, zase se bere středně a nízkopříjmovým skupinám proto, aby si lidé s nejvyššími příjmy mohli převést část prostředků na soukromé penzijní spoření.“

Změny v DPH ale pocítí také obce. Nejenže se jim se zvýšením DPH zvednou některé náklady, součástí změn je i přerozdělení sumy, která se na DPH vybere, ve prospěch státu a v neprospěch obcí. „Krajský rozpočet na jižní Moravě to zatíží v roce 2012 osmdesáti miliony korun dodatečných výdajů, v roce 2013 180 miliony,“ podotkl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Neshoda nad reformami je pro ČR na škodu

To, že koalice a opozice zatím nenašly v otázce tak zásadní reformy, jako je ta důchodová shodu, může Česku způsobit vážné problémy. „Pokud se bavíme o takto zásadních věcech, tak z dlouhodobého hlediska by tam měl existovat konsensus, protože jinak jsou obyvatelé v trvalé nejistotě, co bude následovat po následujících volbách,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 partner společnosti KPMG Jan Linhart. Kdyby k rušení reforem skutečně po volbách došlo, mohlo by to také zhoršit obraz Česka v očích zahraničních investorů.

Změny v systému daně z přidané hodnoty nyní poputují do Parlamentu. Pokud je schválí a podepíše je také prezident, může stát pro příští rok podle ministerstva financí počítat se zvýšením příjmů o 21,3 miliardy korun. V roce 2013 pak změny v DPH přinesou dokonce 22,5 miliardy korun navíc.