NERV vytáhl proti korupci, ušetřit se prý dají desítky miliard

Praha – Ochrana lidí, kteří upozorní na korupci, snížení limitů pro malé veřejné zakázky nebo třeba nezadávání velkých zakázek má podle představ Národní ekonomické rady vlády zásadně pohnout se zdánlivě beznadějnou situací kolem korupce v Česku. Výsledky téměř roční práce dnes na tiskové konferenci představila její pracovní skupina pro boj s korupcí v čele s ekonomem Pavlem Kohoutem. V pondělí projekt podpořili všichni členové NERVu i ministři, kteří se zasedání ekonomické rady zúčastnili.

Veřejné zakázky stojí tuzemské daňové poplatníky každoročně kolem 640 miliard korun. Podle NERVu by se zavedením navrhovaných protikorupčních opatření daly z této částky ušetřit desítky miliard.

Nejpalčivějšími problémy současných veřejných zakázek jsou nákupy nepotřebných věcí, nízká míra konkurence firem, nedostatečné kontrolní mechanismy nebo to, že podle současného systému lze určité firmě takzvaně ušít zakázku na míru. Zářným příkladem takového chování může být třeba řízení pražského magistrátu, který otevřel veřejnou soutěž na dodání bryndáků pro kojence s vyšívaným dekorem s jejich jménem.

Zrušení akcií na majitele zatím na stole není

„Je to chyba, jsme jednou ze tří zemí na světě, přičemž ty dvě další, které to dovolují, jsou Nauru a možná Marschallovy ostrovy. To je světová ostuda,“ řekl pro ČT24 Pavel Kohout

Podle ekonoma Jana Pavla bývá asi polovina ze všech veřejných zakázek rozdělována na menší zakázky, aby odpovídaly tzv. zakázkám malého rozsahu. V současnosti platí limity šest milionů pro stavební zakázky a dva miliony pro ostatní věci. NERV navrhuje snížit limit na milion a zveřejňovat zakázky v rozmezí 300 tisíc až milion korun na internetu.

Veřejné zakázky ale mají i další bolavá místa. Podle Pavla se asi třetiny tendrů zúčastní jen dvě, nebo dokonce jediná firma, což automaticky navýší cenu. Každý další účastník soutěže přitom sníží její cenu v průměru o 3,3 procenta. Malý počet účastníků soutěží by podle Pavla mohly vyřešit elektronické aukce, do kterých se v průměru hlásí více nabízejících.

Zlepšit situaci v oblasti veřejných zakázek má i zákon, který prošel tento týden prvním čtením ve sněmovně. Novela má více zprůhlednit jejich zadávání, například má odstranit možnost vypisování těchto zakázek tak, aby soutěž vyhrál předem vybraný zájemce. Ruší také možnost tzv. „losovaček“. Norma například zavádí pojem významné veřejné zakázky, u nichž bude přísnější režim zpracování. Na úrovni státu je bude schvalovat vláda, na úrovni samospráv zastupitelstvo.

Manažeři ve snížení korupce moc nevěří

Situací kolem veřejných zakázek se zabýval i čerstvý průzkum poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers mezi sedmdesátkou generálních ředitelů významných firem působících na českém trhu. Ve zprůhlednění dnešního systému věří jen asi třetina z nich. Podobně jen necelá třetina šéfů tuzemských firem je přesvědčena o tom, že vláda myslí svůj stávající boj s korupcí vážně.

„Průzkum ukázal na to, že celkově je pohled generálních ředitelů na reformní snahy vlády vlažný. Ať už šlo o téma boje s přílišnou administrativní zátěží, či korupcí, vždy se našla zhruba třetina dotázaných, která nedokázala jednoznačně říci, zda bude vláda v daném boji úspěšná,“ uvedl partner PwC Česká republika Jiří Halouzka.