Kdy, kde, proč a jak dlouho Češi protestovali a stávkovali

Praha - Zatím se většina protestů odborářských organizací v éře samostatného Česka odehrávala ve formě demonstrací nebo stávkových pohotovostí a jejich dopad na veřejnost nebyl příliš citelný. Průběh letošního roku ale ukázal, že odbory za poslední roky posílily. Ukázal to lékařský protest „Děkujeme, odcházíme“, kdy lékaři hrozili hromadnými výpověďmi. Hrozící kolaps českého zdravotnictví se podařilo odvrátit až několik dní před vypršením výpovědní lhůty. Tři měsíce poté hodlají vládě ukázat svou moc i dopravní odbory – na čtvrtek 16. června připravují velkou stávku v dopravě, namířenou proti chystaným vládním reformám.

Lékařská protestní akce, v jejímž rámci lékaři požadovali vyšší platy a systémové změny v resortu, vyvrcholila letos koncem února. Výpověď z práce kvůli tomu podalo 3 800 z asi 18 tisíc nemocničních doktorů. Od března tak hrozilo omezení péče a někde i uzavření oddělení nemocnic. Pouhých pár dní před vypršením výpovědní doby protest ukončila až dohoda s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem. Akce „Děkujeme, odcházíme“ nebyla ojedinělým protestem ve zdravotnictví. První stávku lékařů v celé republice zorganizoval v listopadu 2005 Lékařský odborový klub pod vedením Davida Ratha a byla za zvýšení platů. Lékaři jeden den nepřišli do práce, na klinikách a v nemocnicích byla jenom služba. 

První a nejdelší … železničáři v únoru 1997 

Zatím nejvíce ovlivnila běžný život občanů pětidenní stávka na železnici v únoru 1997. Hlavním organizátorem bylo Odborové sdružení železničářů, které spolu s dalšími odborovými svazy na železnici předložilo několik požadavků (odvolat vedení Českých drah, zastavit nesystémové kroky na železnici, neuplatňovat sankce vůči stávkujícím, uzavřít dohodu s premiérem o závazku vlády předložit koncepci dopravní politiky). Stávky se zúčastnila asi polovina zaměstnanců drah. Několikrát prodlužovaná stávka skončila kompromisní dohodou mezi odboráři a vládou premiéra Václava Klause, který považoval stávku železničářů za politicky motivovanou. 

Vlaky se z protestních důvodů zastavily i v dalších letech, jednalo se ale pouze o krátkodobé výpadky - například v červnu 2008 se železničáři připojili k výstražné stávce proti reformám kabinetu Mirka Topolánka (ODS) pořádané Českomoravskou konfederací odborových svazů (ČMKOS). Hodinu a čtvrt trvající protest strojvůdců zastavil zhruba 80 procent všech spojů. V mnoha městech tehdy nejezdila navíc hromadná doprava. 

Pražskou MHD doposud stávky příliš neochromily, zatím se vždy jednalo jen o krátké protesty s omezenou účastí. V únoru 2003 například stávkovali v Praze řidiči tramvají - nakonec ale do stávky šla méně než třetina řidičů a celkově nebyla veřejná doprava narušena. Podstatně delší byl protest řidičů MHD v Olomouci, kteří v březnu 1997 stávkovali za lepší platy celých 14 dní. Stávkující řidiče tehdy dopravní podnik nahradil jejich kolegy z ČSAD. Začátkem letošního června šest dní stávkovala část řidičů MHD v Ostravě, ostatní zajišťovali omezený provoz jako v neděli. 

Nestávkovali jen dopraváci a lékaři 

Na sklonku loňského roku, 8. prosince, stávkovali státní zaměstnanci proti mzdovým škrtům. Po celé zemi se neotevřely stovky škol, provoz omezila řada zdravotnických zařízení a úřadů. Dopad protestu nebyl nijak výrazně velký, na mnoha místech byla účast jen symbolická. Podle odborářů stávkovalo 148 tisíc z celkového počtu asi 650 tisíc státních zaměstnanců. Demonstrací v ulicích se ve 21 městech ale zúčastnilo jen asi dvacet tisíc lidí, nejvíce se jich sešlo v Praze. Proti vládě se ale v prosinci nestávkovalo poprvé - pod heslem „Zastavme škrtformu“ se v červnu 2007 na Václavském náměstí sešlo 35 tisíc lidí, kteří protestovali proti Topolánkově batohu. 

O rok později se kvůli všem vládním reformám dokonce stávkovalo. Hodinové (13:00 až 14:00) výstražné stávky se 24. června 2008 podle odborů zúčastnilo 985 tisíc lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků (od rána do 14:00) proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). V mnoha městech se na hodinu zastavila doprava. 

Reforma veřejných financí ležela odborářům v žaludku již v roce 2003 – 19. června protestovalo v centru Prahy asi dva tisíce odborářů (podle organizátorů se sešlo skoro pět tisíc lidí) proti vládnímu návrhu této reformy. Lékaři tehdy vyhlásili stávku, přičemž ve většině nemocnic se však stávkovalo jen symbolicky. Další protest se konal 23. června před Úřadem vlády, kde se shromáždilo podle policistů asi 2 200 lidí, organizátoři hovořili až o 6 000 demonstrantech. Na podzim téhož roku se nespokojení odboráři sešli znovu – pražskými ulicemi kvůli reformě veřejných financí podle odhadu pochodovalo 12 až 15 tisíc lidí; pořadatelé odhadli počet účastníků na více než 20 tisíc. 

Kromě reformy veřejných financí lidé vyšli do ulic i kvůli novele zákoníku práce – tentokrát ale stál dav demonstrujících za sociálnědemokratickou vládou a podporoval její novelu, která měla více ochránit zaměstnance. V Praze na Palachově náměstí se tak 26. listopadu 2005 sešlo na 25 tisíc odborářů z celé země, aby podpořili vládní návrh nového zákoníku práce. Akce se tehdy zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Odbory odmítaly změny požadované zaměstnavateli a ODS, KDU-ČSL a US-DEU, které by oslabily práva zaměstnanců. 

V České republice se stávkovalo už i 41 dní

041 dní - 1. ledna až 10. února 2001 - V České televizi vyhlásila stávku Nezávislá odborová organizace ČT v reakci na krizi, která zasáhla organizaci po odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka a jmenování Jiřího Hodače do této funkce. Zaměstnanci během stávky i nadále zajišťovali vysílání. Stávku ukončili 10. února poté, co den před tím poslanci zvolili prozatímním ředitelem ČT Jiřího Balvína.    

16 dní - 6. až 21. března 1997 - Pracovníci olomouckého dopravního podniku zahájili časově neomezenou stávku za vyšší platy. Stávku chtěli odboráři první den přerušit a jednat o požadavcích. Radní podmiňovali jednání jen ukončením stávky, kterou označili za nezákonnou. Městskou dopravu zabezpečovali řidiči ČSAD. Stávka byla ukončena až 21. března ve 23:59 po příslibu zvýšení mezd o 14 procent.    

06 dní - 1. až 6. června 2011 - V Ostravě stávkovali zaměstnanci tamního dopravního podniku za zvýšení platů. Tramvaje a autobusy jezdily během protestní akce podle nedělního jízdního řádu. Odboráři se domohli navýšení platů o pět procent od příštího roku.    

5 dní - 4. až 8. února 1997 - Stávka železničářů měla trvat 48 hodin, byla ale několikrát prodloužena. Stávky se zúčastnila asi polovina zaměstnanců ČD. Některé zdroje odhadovaly škody na zhruba miliardu korun.    

2 dny - 25. až 26. března 1996 - Začala stávka zdravotníků za zvýšení platů. Zdravotní sestry začaly stávkovat v 06:00, pak se přidali lékaři. V nemocnicích byl zajištěn víkendový provoz. Stávky se zúčastnili zaměstnanci asi 130 nemocnic ze 199 - celkem asi 60 procent zdravotníků.