Řecko musí škrtat, nebo zbankrotuje, není žádný plán B

Brusel/Atény - Jedinou možností, jak se Řecko může vyhnout bankrotu, je podle eurokomisaře Olliho Rehna schválení úsporných opatření. Žádný jiný plán není, zdůraznil dnes Rehn. O úsporných opatřeních jedná řecký parlament, hlasování je plánováno na středu a čtvrtek. Premiér Papandreu se bude muset spolehnout na těsnou většinu, kterou vládne. Jinak do země přestanou proudit peníze na záchranu ekonomiky a Řecku hrozí bankrot - ten by mohl citelně zasáhnout i evropskou měnu.

„Jedinou možností, jak se vyhnout neschopnosti splácet, je, že parlament schválí upravený ekonomický program,“ uvedl Rehn v prohlášení rozeslaném novinářům. „Těm, kteří spekulují o jiných možnostech, mě nechte jasně říct: Není žádný plán B, jak se vyhnout neplnění závazků,“ dodal eurokomisař.

Média o plánu B spekulují, podle ekonomů je nezbytný

Video Evropou se šíří obavy o budoucnost Řecka
video

Evropou se šíří obavy o budoucnost Řecka

Informované zdroje z eurozóny dnes agentuře Reuters řekli, že představitelé EU pracují na záložním plánu pro Řecko pro případ, že země neschválí nová úsporná opatření a nezíská další část dohodnuté úvěrové pomoci. Na záložním plánu se podle zdrojů pracuje již několik týdnů. Jeho cílem je zajistit, aby Řecko získalo hotovost potřebnou k odvrácení platební neschopnosti i v případě, že neobdrží další tranši z dohodnuté úvěrové pomoci. Plán má také zabránit šíření řecké krize do Irska, Portugalska a Španělska a možným negativním dopadům na evropský bankovní systém.

Nicolas Sarkozy, francouzský prezident

„Chtěl bych vám připomenout, že Francie má státní dluh ve výši patnácti set miliard eur. Pokud se kterákoli země rozhodne opustit euro, tak celá měna devalvuje. A dluhy takové země vůči nám by se pak zdvoj nebo i ztrojnásobily.“

Existence záložního plánu je nezbytná i podle ekonomů. „Pokud řecké hlasování propadne, budou muset země eurozóny uklidnit investory, budou muset představit záložní plán. Protože pokud se přiblíží bankrot Řecka, budeme muset hodnoty podílu na aktivech okamžitě snížit nejméně o třicet procent,“ upozornil analytik Baader Bank Robert Halver.

Podle ekonoma a předsedy CERGE-EI Jana Švejnara by neschválení balíčku spustilo ohromnou lavinu, u které by nebylo jasné, kde se zastaví. „Jestliže se podaří v Řecku uskutečnit určitý balíček opatření, tak potom myslím, že i Portugalsko a Irsko se přizpůsobí a ten dopad by nemusel být tak silný,“ upozornil.

Strach o budoucnost Řecka se zatím přelévá i mimo Evropu. Budoucnost Evropského finančního trhu zajímá taky Čínu. Peking už dříve oznámil, že je ochotný dál kupovat dluhopisy slabších členských států. Dosud jich nakoupil za miliardy eur. Jenže Čína už ztratila i na dlouhodobě oslabených trzích s dolarem, a tak i ona má zájem na tom, aby se situace v eurozóně dál nezhoršovala.

Na tahu je nyní řecký parlament

Jorgos Papandreu, řecký premiér

„Musíme zajistit stabilitu naší země, aby mohly být všem vypláceny mzdy a důchody.“

Řecká vláda se nyní snaží v parlamentu prosadit další plán úspor na roky 2012 až 2015. Plán počítá s privatizací státního majetku ve výši asi 50 miliard eur a škrty v objemu více než 28 miliard eur. Eurozóna jimi podmínila uvolnění páté části ze záchranného balíku vyčleněného pro Řecko. Jde o 12 miliard eur. Ty Atény nutně potřebují k tomu, aby byly schopné „přežít“ léto, tedy aby se vyhnuly bankrotu. Co bude dál, není jasné. 12miliardová injekce pokryje finanční potřeby Řecka maximálně do poloviny září.

Plán úspor a privatizace navíc vyvolává v Řecku masivní protesty. Dnes a ve středu se v zemi koná generální stávka. Kvůli sporům došlo nedávno i k výměně ministrů v řecké vládě. Mezi běžným obyvatelstvem získávají na síle hlasy, že lepší než další a další úspory by byl státní bankrot.

Jenže odborníci se restrukturalizace řeckého dluhu obávají. Její důsledky přirovnávají ke krachu americké banky Lehman Brothers, který odstartoval finanční krizi. Ta poznamenala nejen finanční trhy, ale zbrzdila i celé světové hospodářství. „Důležité je najít správné řešení. Pokud by se řecká nákaza přenesla do Evropy, mělo by to horší důsledky než krach banky Lehman Brothers,“ varoval šéf Deutsche Bank Josef Ackermann.