Evropská centrální banka kývla na vyšší úrok

Frankfurt nad Mohanem - Očekávání analytiků a slova šéfa Evropské centrální banky (ECB) se dnes potvrdila. Banka letos již podruhé zvýšila své úrokové sazby, od nichž se odvíjejí náklady úvěrů v celé eurozóně. Základní sazba se tak dostala o čtvrt procentního bodu výše na 1,50 procenta. ECB ve snaze omezit inflaci zvýšila už v dubnu základní úrok poté, co jej předešlé dva roky držela na rekordním minimu jednoho procenta. Šéf centrální banky Jean-Claude Trichet současně naznačil, že ECB je především z důvodu inflace odhodlána sazby dál zvyšovat.

Banka se sídlem ve Frankfurtu zvýšila základní úrok letos už podruhé. Nezastavila ji přitom ani prohlubující se dluhová krize, s kterou se eurozóna potýká už delší dobu. Od základních úrokových sazeb se odvíjejí náklady úvěrů v celé eurozóně.

Další zvýšení úroků v eurozóně finanční trhy všeobecně čekaly. Na červnovém zasedání a ještě i minulý týden šéf banky Trichet signalizoval, že ECB se nachází ve stavu „vysoké obezřetnosti“ (strong vigilance). Obvykle jde o slova, jimiž tradičně signalizuje přitvrzení měnové politiky v nejbližším možném termínu.

V minulých dnech ratingové agentury zpochybnily přijatelnost návrhů na dobrovolné přispění evropských bank ke druhému záchrannému úvěrovému plánu pro Řecko. Situace na evropském trhu dluhopisů se dál zhoršila poté, co agentura Moody's v úterý srazila portugalský úvěrový rating do spekulativního pásma.

Právě za Portugalsko se Trichet rovněž postavil. Podle něj ECB hodlá dluhopisy portugalské vlády nadále přijímat jako zástavu, a to bez ohledu na to, jak budou závazky Portugalska hodnotit ratingové agentury. Moody's uvedla, že Portugalsko bude možná potřebovat druhý záchranný úvěr, podobně jako třeba nyní Řecko.

Čeká se další růst úroků

„Dál budeme velmi pozorně sledovat veškerá rizika růstu inflace a ohrožení cenové stability,“ prohlásil Trichet na tiskové konferenci po zprávě o zvýšení základních úroků. Ekonomové už před Trichetovým vystoupením upozorňovali, že pokud šéf ECB použije zmíněná slova, bude to signalizovat připravenost ECB zvýšit letos úroky ještě víc.

„Lze odhadnout, že by se mohly zvyšovat úrokové sazby podobným tempem, tedy zhruba čtvrt procentního bodu každé čtvrtletí,“ míní hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Jenže zvyšování úrokových sazeb má i svou stinnou stránku. Podle ekonomů přibrzdí křehké ekonomické oživení. „Tam se pak musíme rozhodnout, co je pro nás důležitější, zda stabilní finanční sektor, nebo raketový ekonomický růst,“ podotýká analytik České spořitelny Petr Zahradník. 

Španělsko prodalo nové dluhopisy s výrazně vyššími úroky

Španělská státní pokladna dnes prodala dvě emise nových státních dluhopisů, o něž byl mezi investory velký zájem. Kvůli dalšímu prohlubování dluhové krize okrajových zemí eurozóny však muselo Španělsko akceptovat placení výrazně vyšších úrokových sazeb. Poptávka po tříleté obligaci překročila nabídku více než dvojnásobně. Pětiletých dluhopisů investoři poptávali více než trojnásobný objem nabídky.

Tamní ministerstvo financí poskytlo emise dluhopisů se splatností za tři roky a v celkové hodnotě 1,5 miliardy eur (36,4 miliardy korun) při průměrné úrokové sazbě 4,3 procenta. Na poslední aukci tříletých dluhopisů z počátku června sazba kupónu činila čtyři procenta. U emise pětiletých dluhopisů ve stejném objemu se sazba zvýšila na 4,9 procenta z červnových 4,2 procenta.

ECB zvýšila o čtvrt bodu i depozitní a zápůjční sazbu. Depozitní sazba, která určuje spodní hranici úroků na mezibankovním trhu, se dostala na 0,75 procenta, horní zápůjční sazba je na 2,25 procenta.

V červnu zůstala meziroční inflace v eurozóně na 2,7 procenta, což je vysoko nad žádoucí úrovní, kterou si ECB vytyčuje těsně pod dvěma procenty. Otázka podle analytiků je, zda ECB naznačí pokračování v politice postupného přitvrzování, nebo dá najevo, že kvůli potížím Řecka a dalších zemí zvyšování sazeb přeruší. Většina analytiků nyní podle agentury Reuters čeká letos už jen jedno další přitvrzení, zatímco dříve předpokládali pro letošek dva takové kroky.