Německo o krok blíž k ruskému plynu. Opal hotov

Berlín - Německo dokončilo výstavbu plynovodu Opal a je o krok blíž přímému energetickému spojení s ruskými nalezišti zemního plynu. Nový plynovod vede od severoněmeckého Lubminu do Olbernhau u česko-saských hranic. Po dokončení navazujícího plynovodu Gazela má Opalem proudit strategická surovina do jižního Německa.

Více než 470 kilometrů dlouhé potrubí je napojeno na plynovod Nord Stream. Ten bude po dně Baltu přivádět z ruského Vyborgu do severoněmeckého Greifswaldu plyn ze sibiřských nalezišť mimo tradiční tranzitní trasy přes postsovětské republiky.

„Nyní jsme připraveni dopravovat zemní plyn ze sibiřských nalezišť spotřebitelům v Německu i v sousedních evropských zemích,“ prohlásil u příležitosti svaření posledních dílů potrubí u braniborského Baruthu šéf skupiny Wingas Gerhard König. Podle senior manažera České plynárenské unie Pavla Brychty bude první linie plynovodu Nord Stream dokončena ke konci letošního roku a bude mít kapacitu asi 27 miliard kubíků zemního plynu ročně.

Opal pomůže hladu po energii

Konsorcium společností Wintershall a ruského Gazpromu budovalo dílo v ceně okolo jedné miliardy eur (24,4 miliardy Kč) spolu s koncernem E.ON Ruhrgas od září 2009. Opal nyní čekají několikaměsíční testy, než bude na počátku října uveden do ostrého provozu. Po spuštění jím má ročně protékat přes 35 miliard kubických metrů suroviny, což odpovídá asi třetině německé spotřeby.

Pro Německo je nový plynovod mimořádně důležitý; kvůli odpojování jaderných elektráren chce v budoucnu ve větší míře spoléhat na energii z obnovitelných zdrojů a plynových elektráren. Na těch budou záviset dodávky elektřiny hlavně v zimních měsících, kdy produkce solárních a větrných zařízení vlivem počasí tradičně klesá.

/*json*/{"map":{"lat":52.562995039558,"lng":14.78759765625,"zoom":6,"mapTypeId":"roadmap"},"markers":[{"lat":54.134483892849,"lng":13.618240356445,"type":"1","description":""},{"lat":50.661867079323,"lng":13.336200714111,"type":"1","description":""}],"polylines":[{"strokeColor":"#000000","strokeOpacity":false,"strokeWeight":false,"path":[{"lat":54.13669645687,"lng":13.623046875},{"lat":53.579461493732,"lng":14.0185546875},{"lat":53.370220573957,"lng":14.0625},{"lat":52.961875059076,"lng":14.04052734375},{"lat":52.736291655911,"lng":14.0625},{"lat":52.429222277955,"lng":13.95263671875},{"lat":52.079506003797,"lng":13.5791015625},{"lat":51.930718279313,"lng":13.73291015625},{"lat":51.522416082533,"lng":13.64501953125},{"lat":51.29627609494,"lng":13.60107421875},{"lat":51.075919775457,"lng":13.524169921875},{"lat":50.656425993203,"lng":13.33740234375}]}],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Gazela dovede plyn až do Bavorska – přes Česko

Už loni byl Opal na německo-české hranici napojen na budovaný plynovod Gazela. Jeho dokončení se chystá na příští rok, a poté bude primárně přepravovat plyn přes české území do jižního Německa. Část suroviny ale bude zůstávat i v české síti, na kterou se napojí na čtyřech místech. Česko navíc bude mít příjmy z tranzitních poplatků.

Plynovodem Gazela by mělo protéct 30 až 33 miliard krychlových metrů plynu ročně. Projekt v délce 166 kilometrů za téměř deset miliard korun realizuje firma NET4GAS (dříve RWE Transgas Net), která patří do německého koncernu RWE a provozuje síť tranzitních plynovodů.

Česko a plyn:

Hlavními dodavateli zemního plynu pro Českou republiku jsou Norsko a Rusko, přičemž druhá zmíněná země dominuje. Díky Gazele Česko posílí příjem plynu ze severní strany. Do budoucna by ČR mohla být energeticky zajištěná i napojením na plánovaný plynovod Nabucco z dolnorakouského Baumgartenu. Jak informoval Pavel Brychta, Česko se připravuje i na příjem zkapalněného plynu z polského Swinoustie. „Česká republika se na to připravuje. Propojka s Polskem poblíž Českého Těšína by měla být hotova již na konci letošního roku, možná v záři,“ dodal senior manažer České plynárenské unie.