Čeští senioři by z úspor vyžili přes čtvrt roku, penězům rozumí velmi dobře

Praha - Čeští senioři překvapili v průzkumu finančních znalostí Poštovní spořitelny. Penězům rozumí velmi dobře a úspory by jim vystačily déle než na čtvrt roku. Zatímco mladší generace si evidenci rodinných financí nevede, čeští senioři mají rádi v oblasti peněz až pedantský pořádek. Téměř 60 procent z nich si každý měsíc sestavuje rodinný rozpočet a tzv. „obálkuje“ výdaje. Více než polovina dokonce ví o každém pohybu na účtu.

Zdroj: ISIFA/ Rex Features Autor: Eye Candy

„Potvrdily se rozdíly mezi zahraničím a Českem. Zatímco venku jsou to děti, které finančně podporují své rodiče na penzi, u nás naopak rodiče ze svých úspor podporují děti,“ přiblížil manažer pro Produkty a služby Poštovní spořitelny Libor Svoboda. „Čeští senioři hrozně rádi spoří. Ale spoří kvůli tomu, aby zabezpečili jak své děti, tak hlavně svá vnoučata,“ dodává tisková mluvčí Poštovní spořitelny Denisa Salátková.

Zdeněk Pernes z Rady seniorů ČR dokonce uvedl, že částka, kterou dávají důchodci svým dětem, je trojnásobně vyšší než obráceně: „A zajímavé je to, čím je starší důchodce, tím dává těm svým vnukům a dětem víc.“ Podle nejnovějších dat si zhruba 45 procent českých důchodců pravidelně ukládá peněžní rezervu.

Libor Svoboda, Poštovní spořitelna

„Navzdory všeobecně zažité představě, že čeští senioři bojují s nedostatkem peněz, si 45 procent z nich měsíčně pravidelně spoří. Je to samozřejmě dané tím, že za celý svůj život si již stačili pořídit vše podstatné a nyní hradí jen výdaje nezbytné k životu, jako jsou nájem a energie.“


Video Komentář Denisy Salátkové
video

Komentář Denisy Salátkové

Současně se čeští senioři dobře vyznají ve spořicích produktech. Většina z nich má detailní přehled také o pojistných a úvěrových produktech. „Vědí, že na životním pojištění, stavebním spoření a penzijním připojištění dostanou od státu ročně příspěvky ve výši až 7 400 korun, a tak toho samozřejmě využívají,“ popisuje Libor Svoboda. Překvapivým výsledkem průzkumu byl také fakt, že čeští senioři mají solidní znalosti z oblasti makroekonomiky. 

Významný problém by výpadek stálého zdroje peněz (výplata, důchod…) představoval pro 17 procent seniorů, kteří nedisponují takovými úsporami, které by mohly pokrýt pravidelné výdaje v období delším než jeden měsíc. „Oproti tomu 60 procent dříve narozených by se bez stálého zdroje peněz obešlo déle než čtvrt roku. Teprve pak by se začali aktivně zajímat, jak chybějící příjem nahradit,“ doplnil Svoboda. 

V případě, že by se senioři přece jen dostali do finanční tísně, 70 procent z nich ví, kam se obrátit. Existence občanských poraden nebo poraden při finanční tísni není známa jen zbylé necelé třetině.