Praha – Vláda se dohodla na základních obrysech státního rozpočtu na příští rok a schválila rozpočet s deficitem 105 miliard. DPH příští rok bude ve dvou sazbách 20 a 14 procent, další rok 17,5 procenta. Oba přítomní ministři za Věci veřejné byli na dnešním jednání kabinetu proti návrhu základní podoby rozpočtu, který nakonec vláda schválila. Jednotlivé varianty úspor už předjednali ekonomičtí ministři a taky koaliční lídři ve formátu K9.
Schodek rozpočtu bude 105 miliard, DPH se přiblíží 17,5 procenta
Stát bude příští rok hospodařit s příjmy ve výši téměř 985 miliard korun a utratí necelých 1 090 miliard. Fond dopravní infrastruktury, který se v posledních dnech dostal do centra dění kvůli Věcem veřejným, které tvrdily, že na stavby silnic dá stát málo peněz, dostane 37 miliard korun. Půjde tedy o výrazně menší sumu, než jakou by ráda viděla právě nejmenší koaliční strana, která má na starosti resort dopravy.
Na zalepení díry, která vznikla na důchodovém účtu, chce vláda použít příjmy z dividend. „Dochází k zapojení dividend v rámci privatizačního účtu, který bude použit výhradně na krytí schodku důchodového účtu,“ uvedl po jednání vlády premiér Petr Nečas (ODS). Každoročně podle něj půjde o 15 miliard korun.
Jsme na cestě ke stabilizaci dluhu
„Od roku 2013 předpokládáme stabilizaci státního dluhu, to znamená, že v relativní výši dluh přestane růst. Byl by fixován lehce nad 40 procenty ročního HDP a již by nestoupal,“ prohlásil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Kalousek s návrhem na 19 procentní DPH ostrouhal
Ministr financí dnes na jednání vlády přinesl dvě varianty rozpočtu. Kabinet nakonec podpořil tu méně ambiciozní. V té druhé ministr počítal s rychlejším snižováním deficitu, který měl příští rok činit jen 95 miliard. Podmínkou ale bylo sjednocení DPH už v příštím roce na 19 procentech s výjimkou nižší sazby pro knihy, noviny a léky. Ministr financí preferoval právě tuto druhou variantu.
Na vyšší DPH se koalice nakonec neshodla, i když kvůli tomu ještě před hlasováním schůzi vlády přerušila a zástupci ODS, TOP 09 a VV se sešli k politickému jednání ve formátu K9. Právě na něm se potvrdilo, že nejmenší vládní strana ze svého odporu proti ambicioznější variantě odmítá slevit. Ani druhou variantu ale nakonec ministři za Věci veřejné nedpopořili. Té se brání kvůli tomu, že dává málo peněz především do rezortu dopravy. Šetřit se bude ale i ve výdajích dalších rezortů, například ve školství.
Než půjde rozpočet do sněmovny, musí si vláda svou pozici ujasnit
„Musím říci, že se jedná pouze o přípravný materiál k rozpočtu. Čili ano, dovedu si představit, že někdo není spokojen se svou kapitolou, tak to vyjádřil i tímto hlasováním,“ reagoval na nesouhlas VV Nečas. Už si ale nedokáže představit, že by se „bez politických následků“ obešlo podobné hlasování v případě definitivního schvalování rozpočtu.
Kalousek byl od začátku názoru, že jiná varianta, než jsou tyto dvě zmiňované, nepřipadá v úvahu. Fiskální strategie vlády daná snižováním deficitu a výdajovými deficity je nepřekročitelná, konstatoval Kalousek. Pokud se ministři neshodnou na vyšší DPH, bude podle ministra financí nutné, aby chybějící miliardy našla v rozpočtech jednotlivá ministerstva.
Na dnešním jednání stanovila vláda všem resortům tzv. rozpočtové rámce. Do 10. srpna musí jednotliví ministři rozepsat své rozpočty podle těchto výdajových rámců a předložit je ministerstvu financí. Do 30. srpna má pak Kalousek čas na to, aby jednotlivé kapitoly s ministry projednal a předložil vládě celkový návrh rozpočtu na příští rok ke schválení. Vláda je povinna do konce září předat dokončený návrh rozpočtu Poslanecké sněmovně.
Proti zvýšení daní je ČSSD i VV
Proti jakémukoli zvyšování DPH se postavila opoziční ČSSD. Podobně jako Věci veřejné by radši zvyšovala daně bohatým lidem a firmám. To ale premiér Nečas označil v období křehkého ekonomického růstu za nerozumný krok.
Radek John, předseda VV
„Závažnou makroekonomickou situaci ČR ve vztahu k Evropské unii Věci veřejné v žádném případě neignorují, ale odmítáme, aby byl problém řešen na úkor středních vrstev a nízkopříjmových skupin obyvatel. Na záchraně státu by se měli všichni podílet rovným dílem.“
Zvýšení DPH z 10 na 14 procent příští rok zvýší výdaje domácností řádově o stokoruny. Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně ukrojí příští rok z reálných příjmů domácností v průměru 247 korun měsíčně. Následné sjednocení sazeb na 17,5 procenta od roku 2013 by naopak mohlo domácnostem několik korun ušetřit.
Změny podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH kompenzovat pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Ministerstvo například navrhovalo zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1 800 korun ročně, tedy o 150 Kč měsíčně.
GALERIE
videogallery_139108