Brusel - Lídři států eurozóny dnes na mimořádném summitu k řešení dluhové krize schválili nový záchranný program pro zadlužené Řecko. Vyplývá to z prohlášení unijního prezidenta Hermana Van Rompuye na sociální síti Twitter. Nová pomoc pro Řecko by měla mít objem 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč). Nově se do pomoci zapojí i soukromý sektor, a to do roku 2014 zhruba 37 miliardami eur (905 miliard Kč).
Dohoda na stole: 109 miliard eur pro Atény
Státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) přitom již loni Řekům přislíbily celkem 110 miliard eur na tři roky. Tato částka však nebyla dostatečná, aby Řecko splnilo své závazky vůči investorům.
Řekové získají pro půjčky ze záchranného fondu eurozóny (EFSF) také nižší úroky, které se budou pohybovat mezi 3,5 až čtyřmi procenty. To je snížení o zhruba jeden procentní bod proti současnosti. Tento krok by přitom měl řecké vládě ušetřit zhruba 30 miliard eur v příštích deseti letech. Zvýší se také doba splatnosti, a to na nejméně 15 let.
Pomocnou ruku nyní podá i soukromý sektor
Do nové pomoci bude tentokrát zapojený i soukromý sektor, tedy banky a další finanční instituce. Ty by měly v rámci nové pomoci Řecku během příštích 30 let poskytnout celkem 135 miliard eur. To v podstatě znamená, že řecká vláda odloží splatnosti vlastních dluhopisů o 30 let a banky vymění dluhopisy v objemu 135 miliard eur za nové s delší splatností. Týká se to přitom dluhopisů, které mají splatnost do roku 2019.
Tento krok citelně prodlouží průměrnou splatnost řeckých dluhopisů ze současných 6,87 roku na 19,78 roku. Banky přitom budou mít na výběr ze tří možností, jak se na záchraně Řecka budou moci podílet. Buď vymění své dluhopisy za dluhopisy s delší splatností, zavážou se k nákupu dalšího řeckého dluhu, nebo dluh odprodají vládám eurozóny.
Marshallův plán pro Řecko
Speciálně pro Řecko pak chce EU vytvořit obdobu Marshallova plánu, kterým USA po 2. světové válce stimulovaly evropské ekonomiky. Nově má pomoc kolabujícímu Řecku znovu na nohy. Do země by měly začít intenzivně směřovat peníze z unijních strukturálních fondů na projekty, které podpoří hospodářský růst a konkurenceschopnost země. „Členské státy a Evropská komise zmobilizují všechny nezbytné prostředky a poskytnou Řecku výjimečnou technickou pomoc, která pomůže zajistit uskutečnění nutných reforem,“ uvádí návrh závěrečného textu.
Podle ekonoma Martina Mejstříka to ale není dostatečné. „Představa Marshallova plánu může trošku zmírnit problém, který zde existuje, ale největší problém Řecka je, že není schopno konkurovat na mezinárodních trzích. Příliš si zvýšilo platy a žilo si příliš rozmařile. Dostat se na konkurenceschopnou úroveň nebude snadné,“ konstatoval Mejstřík.
GALERIE
videogallery_139394
Finsko: Chceme od Řecka hmotné záruky
Eurozóna částečně vyhověla také požadavku Finska na hmotné záruky v případě dalších peněz pro Řecko. Finská ministryně financí Jutta Urpilainenová již začátkem července upozornila, že Řekové mají majetek v celkové hodnotě zhruba 300 miliard eur, což je téměř výše celého dluhu. „Mají spoustu nemovitostí, ostrovů a dalšího majetku,“ zdůraznila.
Finský požadavek se nakonec objevil i v závěrečném dokumentu dnešního summitu, přestože je poměrně obecně vyjádřený. „Kde to bude vhodné, tam budou vyžádány záruky, které by měly pokrýt riziko, které přináší financování skrze EFSF,“ píše se v dokumentu.
Sarkozy: To, co děláme pro Řecko, je naposled
Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nyní není pochyb o tom, že Řecko všechny své závazky splatí. „To, co teď děláme pro Řecko, už nebudeme dělat pro žádnou jinou zemi eurozóny,“ řekl novinářům. Dnešní dohodou ovšem snahy o stabilizaci evropské měnové unie nekončí.
Nižší úroky u úvěrů ze záchranného fondu eurozóny získají i Portugalci a Irové, kteří díky tomu v budoucnosti možná nebudou muset žádat o novou finanční pomoc. „EFSF nám půjčí za velmi významně snížený úrok. Pokles činí zhruba dva procentní body, to představuje úsporu asi 600 až 800 milionů eur ročně,“ řekl novinářům irský premiér Enda Kenny.
V dohlednu je i vlastní evropská ratingová agentura
Předseda Evropské komise José Barroso uvedl, že byl mimo jiné odsouhlasen plán na snížení přílišné závislosti na vnějších ratingových agenturách. Francouzský prezident podle vlastních slov spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na podzim navrhne vznik evropské ratingové agentury, která by měla EU zbavit závislosti na hodnocení tří agentur ze Spojených států (Moody˙s, Fitch, Standard & Poor˙s).
Sarkozy ve svém projevu rovněž několikrát použil slovní spojení evropský měnový fond, který by podle něj mohl vzniknout ze současného záchranného fondu eurozóny a z Evropského stabilizačního mechanismu, který začne fungovat v roce 2013.