Češi nepočítají se ztrátou zaměstnání, z úspor by dlouho nevyžili

Praha - Polovina českých domácností by při ztrátě hlavního příjmu z úspor nevyžila déle než tři měsíce. Pravidelně si část svého příjmu pro případ potřeby odkládá jen třetina ekonomicky aktivního obyvatelstva. Vyplývá to z průzkumu ČSOB a výzkumné agentury STEM/MARK zaměřeného na finanční gramotnost.

Nezaměstnanost v Česku sice klesá, stále je ale bez práce na půl milionu lidí. O jedno pracovní místo se uchází v průměru 13 zájemců. Češi se přesto na hrozbu ztráty zaměstnaní příliš nepřipravují. „Průzkum ukázal, že jim takové uvažování není vlastní - negativní scénáře zkrátka odsouvají do pozadí. Pro případ nouze si pravidelně spoří jen 32 procent lidí, což není povzbuzující číslo. Znamená totiž, že domácnosti při výpadku příjmu začnou bojovat s nedostatkem peněz na pokrytí pravidelných nutných výdajů,“ zdůraznil ředitel Kanceláře představenstva ČSOB Ondřej Škorpil.

To, jak moc si lidé spoří na horší časy, souvisí s jejich vzděláním i s fází hospodářského cyklu země, ve které žijí. „Vzdělanější lidé mají větší sklon odkládat si úspory. Souvisí to také s ekonomickou situací, zajímavé je, že v tučných dobách, kdy se ekonomice daří a lidé mají vyšší příjmy, tak mají menší tendence vytvářet úspory, a dokonce mají větší sklon k tomu se zadlužovat. A naopak v těch těžších dobách lidé zase více spoří,“ upřesnil analytik Broker Consulting Jan Šimek.

Průzkum také ukázal, že třetina Čechů nemá ponětí, jak by se zachovala, kdyby se dostala do finanční tísně. Nejčastěji jde o lidi se základním vzděláním bez maturity a o lidi mladší 30 let.

Graf vývoje nezaměstnanosti v ČR
Zdroj: ČSÚ
Autor: ČT24

Češi spoří víc než Američané, na Japonce ale zdaleka nemají

V mezinárodním srovnání si Čěši s úsporami špatně nevedou. Vyspělé národy spoří v porovnání s Čechy většinou méně. Jejich obyvatelé si jsou svou situací jistější. Například v USA nemá 48 procent populace úspory ani na jeden měsíc. „Na druhé straně jsou Japonci - 50 procent obyvatel má úspory na dobu delší než 1 rok. Ale Japonci vždycky byli a jsou velmi spořivým národem, takže to je v podstatě extrém,“ doplnil mediální zástupce ING Investment Management Roman Pospíšil.

Jak se vyhnout finanční tísni?

Cest, jak se při ztrátě zaměstnání vyhnout finančním problémů, je více. Lidé by především měli mít pro případ nouze něco naspořeno. Finanční polštář by se podle odborníků měl pohybovat v rozmezí šesti až devíti platů. „Domácnost by je však neměla mít uložené na běžném účtu, jehož úroky jsou prakticky nulové, ale ideálně na spořicích či termínovaných účtech, které mohou přinést zajímavější zhodnocení. Variantou jsou i podílové fondy,“ radí analytik ČSOB Petr Dufek.

Zvláště v situaci, kdy se příjmy rodiny tenčí, by lidé také měli přemýšlet nad tím, kolik a za co utrácejí. Sestavovat by si měli tzv. rodinný rozpočet. „Tento systém rodinám umožní udělat si přehled příjmů a výdajů, zvážit, do čeho ten měsíc vložit peníze, kde je naopak ušetřit,“ vysvětlil Škorpil. Podle průzkumu si však rozpočet vytváří ani ne pětina českých domácností.

Češi nejsou ve finančních otázkách příliš silní v kramflecích. NERV by proto rád protlačil finanční vzdělání i do školních rozvrhů. Kromě nového předmětu by ke zvyšování finanční gramotnosti přispělo i více hodin matematiky nebo povinná státní maturita z matematiky. Na zlepšování finanční gramotnosti v Česku již pracovat také například Česká bankovní asociace. Na webu Financnivzdelavani.cz nabízí kurzy rodinných financí pro žáky základních škol, včetně návodu pro pedagogy, jak je vyučovat.