Moskevský aerosalon: Rusko drží české výrobce nad vodou

Moskva – U Moskvy začala mezinárodní letecká výstava MAKS. Čeká se, že výrobci na ní uzavřou kontrakty za deset miliard dolarů. Kontrakt s ruským vývozcem a dovozcem zbraní Rosoboronexport se podařilo uzavřít i Česku. Půjde o dodávky náhradních dílů pro cvičné letouny L-39 Albatros. Prostředníkem bude společnost Aero Trade. Tři miliardy mají připadnout i na domácí firmy. Ty představují hlavně vojenskou techniku, včetně neviditelné stíhačky Suchoj T 50. Návštěvníci však uvidí i největší osobní letadlo Airbus A380 nebo Boeing Dreamliner.

Dříve se Čechům do Ruska dařilo letouny dodávat po stovkách a tisících. Nové letouny už sice prodáváme spíše po kusech, přesto je to úspěch. Podle šéfa společnosti Aero Trade Zdenk Prokopa to svědčí o návratu českých leteckých výrobců na ruský trh. „Podrobnosti nelze prozradit, ale kontrakt pokryje potřeby dalšího provozu L-39 v Rusku,“ dodává Prokop.

Neúspěch Jaků – příležitost pro Čechy?

V minulosti odebral Sovětský svaz stovky československých cvičných letounů L-39 pro vojenské letectvo. V současnosti jich podle odhadů ještě v Rusku létá okolo 150 až 200. Ruská armáda je teď chce nahradit letouny Jak-130. Zatím však obdržela pouhých dvanáct strojů. Objednávka na dalších 60 Jaků se očekávala právě na moskevské výstavě, podle tisku se ale ministerstvu obrany nelíbí cena, a tak podpis kontraktu odkládá.

V takové situaci vzniká podle šéfa Aera Vodochody Ladislava Šimka příležitost nabídnout ruskému zákazníkovi i zásadnější prodloužení životnosti L-39. Na aerosalon se však vydal i proto, aby v Rusku hledal subdodavatele pro velké zakázky Aera od předních světových výrobců. Nalákat chce také ruské konstruktéry a inženýry k přesídlení do Vodochod. „Situace u nás je už horší než kritická a z hlediska dalších let jde o časovanou bombu,“ řekl o nedostatku pracovních sil.

Timur Azernyj z holdingu UGMK, většinového akcionáře ve společnosti AIRCRAFT:

0„Od ruské certifikace v červenci 2009 jsme do Ruska prodali dvanáct letounů (L-410). Nyní jednáme o možných objednávkách na patnáct dalších a také se účastníme soutěže na dodávku strojů pro letecké školy.“


Do Ruska se vracejí i české letouny L-410, kterých v minulosti sovětský zákazník odebral tisícovku. Do konce roku by mohl jejich počet v Rusku stoupnout na dvě desítky. Na výstavě se stroj představil i v luxusní salónní úpravě, která se prý zalíbila i špičkám ruských ozbrojených sil. Šance by mohla mít i speciální topografická verze.

Rusové zachraňují české firmy

Podle slov ředitele letecké divize První brněnské strojírny (PBS) Zdeňka Katolického byl ruský trh pro firmu spásou. Když po skončení zakázek pro letoun L-159 Alca v roce 2001 firma hledala novou náplň, uspěla u výrobců vrtulníků v Kazani a Ulan-Ude, kteří potřebovali výkonnější palubní pomocnou jednotku pro své helikoptéry – nejprve u zakázek do Číny a nyní i do Indie. V Rusku našly uplatnění i malé proudové motory z PBS při výrobě bezpilotních letounů coby cvičných cílů. O vyvíjenou turbovrtulovou variantu se už ale zajímá i výrobce zemědělských letounů MVEN z Kazaně.

Video Reportáž Jany Horké
video

Reportáž Jany Horké

Další kunovická firma Evektor by do Ruska také ráda pronikla. „Rusové nedávno otevřeli nebe pro sportovní létání a to se okamžitě projevilo na zájmu zámožných lidí i leteckých škol,“ uvedl šéf firmy Jaroslav Růžička. Přes svého ruského dealera zatím prodal zákazníkům pět letounů Eurostar. Dalších 15 v zemi létá zásluhou jiných prostředníků. Zatím je však v Rusku soukromých sportovních letounů méně než v Česku.

K největším hvězdám patří Suchoj T-50 nebo Boeing 787

Na výstavě MAKS 2011 se dnes poprvé ukázala za letu „neviditelná“ ruská stíhačka Suchoj T-50. Veřejná premiéra stroje, jehož prototyp se poprvé vznesl do vzduchu loni v lednu na Dálném východu, se původně očekávala už v úterý, ale byla odložena na dnešek, kdy aerosalon na letišti Ramenskoje v Žukovském u Moskvy navštívil premiér Vladimir Putin.

Kvůli premiérovi se do vzduchu vznesly nejen dva prototypy T-50, které v budoucnu mají tvořit páteř ruského i indického letectva, ale i vrtulníky Mil a Kamov a stíhačky Suchoj a MiG v různých verzích. Jeden z MiGů však podle agentury Interfax musel kvůli technickým problémům přistát předčasně; podle výrobce šlo jen o „drobné technické potíže“. Napravit dojem má během čtvrtečních ukázek.

Suchoj T-50 by mohl konkurovat podobným americkým strojům. Ruský zbrojní letecký průmysl se tak probouzí z krizových 90. let, kdy se po rozpadu Sovětského svazu ocitl na hranici zániku. Nyní by se tamní vojenské letectvo rádo lépe vybavilo. Na domácím veletrhu by proto mělo patřit právě ono k největším kupcům.

Kromě armádních strojů se na aeroshow představí i dva největší výrobci civilních letadel – evropský Airubs a americký Boeing. „Boeing 787 je impozantní letadlo. Bylo těžké ho sestrojit a dokončili jsme ho s několikaletým zpožděním, ale je lepší než konkurenční stroje,“ tvrdí prezident Boeingu v Rusku Sergej Kravčenko. Konkurenční Airbus ohlásil první velkou zakázku hned po zahájení veletrhu. Čtyři letadla od něj koupí ruský přepravce Transaero.

Nový dopravní letoun představí u Moskvy také Rusko. Suchoj Superjet S-100 je jedním z mála strojů, které Rusové vyrobili po rozpadu Sovětského svazu. Jedním z hlavních lákadel největšího ruského leteckého veletrhu je však právě nový bojový stíhací letoun Suchoj T-50. Víceúčelový stroj má být schopný útočit na vzdušné i pozemní cíle. Oproti svým konkurentům by měl být obratnější a levnější. Stát bude zhruba sto milionů dolarů.

Letecký park české armády ale s největší pravděpodobností nerozšíří. „Z hlediska finančního by to úplně neprůchodné nebylo. Druhá věc je, že země s rozlohou a ambicemi České republiky nemůže takovéhle výkonné letouny rozumně a smysluplně využít,“ vysvětluje publicista a odborník na leteckou techniku Lukáš Visingr.

Ruský premiér Vladimir Putin:

„Vývoj letounů a vesmírný výzkum jsou pro nás nyní prioritou. Investujeme do této oblasti nemalé peníze a jsme připraveni spolupracovat i se zahraničními partnery.“


Výstava MAKS potrvá na letišti Ramenskoje do neděle a rekordní je nejen z hlediska české účasti, ale i celkově počtem 840 vystavovatelů z více než čtyřiceti zemí, včetně osmi českých vystavovatelů. Podle redaktora serveru Technet.cz Matouše Lázňovského prestiž moskevského aerosalonu postupně roste. Rusko chce světu ukázat, že je ve výrobě letadel a leteckých dílů jedním z velkých hráčů na světovém trhu. Nejznámějším aerosalonem však zůstává ten pařížský nebo londýnský.