Eurozóna se dohaduje kvůli zárukám za řecký úvěr

Brusel – Rakousko, Slovinsko a Slovensko požadují záruky za poskytnutí úvěru zadluženému Řecku. Jinak prý k částce 109 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun), na níž se eurozóna dohodla v červenci, možná nepřispějí. Uvnitř eurozóny tak – zdá se – vzniká spor o záruky za záchranu Řecka. Podobné záruky si totiž v úterý vymohlo Finsko. Nyní stejné výhody nárokuje i trojice zemí.

Zmíněné požadavky by mohly způsobit, že se náklady na záchranu Řecka výrazně zvýší. Pokud má totiž Řecko požadovaný kolaterál poskytnout, bude potřebovat další peníze, které teď nemá.

Atény v úterý kývly na požadavek Helsinek. Souhlasily s tím, že na finský státní účet uloží miliony eur jako záruku za tu část úvěru, kterou Řecku poskytne Finsko. Částka by eventuálně mohla vynést dostatečný úrok na to, aby byl příspěvek Finska k druhému záchrannému úvěru pro Řecko plně zajištěn. Proevropská finská vláda se začala domáhat záruk za úvěr v reakci na rostoucí popularitu nacionalistické strany Praví Finové, která díky svému nekompromisnímu postoji proti zachraňování zadlužených zemí získala body v nedávných volbách. Zmíněné tři země vznesly v návaznosti na Finsko stejný požadavek.

Šéf bruselského koncepčního centra Open Europe Pieter Cleppe:

„Ta zpráva ostatním zemím říká, že když máte hlas euroskeptiků, ještě za to dostanete odměnu.“


Atény se snažily rozkol uklidnit a vzkázaly, že dohoda o zárukách ještě bude vyžadovat souhlas všech členů eurozóny. „Plán financování, na němž jsme se dohodli v rámci jednání s finskými představiteli, podléhá schválení zbývajícími členy eurozóny,“ poznamenal řecký ministr financí Evangelos Venizelos.

Eura
Zdroj: Isifa/Rex Features
Autor: Martin Lee

Představitelé Rakouska, Slovenska a Slovinska dnes uvedli, že jejich země by měly mít podobnou dohodu, jakou má Finsko. Stejný cíl přitom naznačilo i Nizozemsko. I kdyby však všech zmíněných pět zemí své požadavky prosadilo, celkový objem peněz by patrně nebyl tak velký, aby byla pomoc Řecku ohrožena. Zřejmě by se tím ale celá záchrana prodražila. Řecko má už teď co dělat, aby dalo dohromady peníze na obsluhu dluhu. Výnosy řeckých dluhopisů totiž kvůli potížím země vystoupaly na takové úrovně, které jsou dlouhodobě neudržitelné.

Slovákům se bohatší Řeky zachraňovat nechce

Slovensko a Slovinsko, což jsou dvě z nejchudších zemí eurozóny, se proti pomoci zadluženým zemím ohrazují už dlouho. Lidé v zemích jako je Řecko nebo Irsko totiž v průměru vydělávají víc než Slováci a Slovinci. Slovensko odmítlo přispět k pomoci Řecku už v rámci prvního záchranného úvěru, přispívá ale do evropského fondu finanční stability. Právě z něj se bude financovat většina pomoci v rámci druhého úvěru.