Kalousek pobídky zřejmě nezruší

Praha – Ministr financí Miroslav Kalousek je ochoten ustoupit od zrušení investičních pobídek. V dnešních Otázkách Václava Moravce nevyloučil, že v návrhu daňové reformy ponechá slevu na dani, která s pobídkami souvisí. Šéf státní kasy tak ustupuje mimo jiné zaměstnavatelům i opoziční ČSSD.

„V okamžiku, kdy okolní země se snaží tento nástroj spíše posílit, tak je opravdu otázkou, zda pragmaticky ten nástroj neponechat… Umím si představit, že v tomto ustoupím, a v oblasti investičních pobídek tam zůstane tato možnost, byť je to nad rámec programového prohlášení vlády. Důležité ale je, jak to bude administrováno a jak to bude používáno,“ uvedl ministr. Taková možnost je přitom v rozporu s Kalouskovými původními plány daňové reformy; ta omezení pobídek původně plánovala.

Kalousek dodal, že kvůli této problematice se v pondělí nebo v úterý setká s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem, který má podle Kalouska pro zachování této výjimky „relevantní argumenty“.

Česko vydá na investiční pobídky čtyři až šest miliard ročně. Jen v letech 2004 až 2008 vyplatila vláda investorům přes 22 miliard korun. Slevy na daních za vytváření nových pracovních míst dostávají od státu takové společnosti, jako je Bosch, Hyundai, Lego, Toyota nebo mladoboleslavská Škoda. Podle rok a půl staré studie společnosti Deloitte se každá investovaná koruna do pracovních míst vrátí státu víc než osmkrát.


Sobotka: Nesmíme odzbrojit

Zachování investičních pobídek podporují zaměstnavatelé i opozice. „Myslím si, že to bude jenom dobře,“ reagoval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Čeká nás nelehké období a určitě bude pokračovat bitva o přímé zahraniční investice. Česká republika se nemůže dostat do pozice, kdy jednostranně odzbrojí, ačkoli ostatní země budou pobídky poskytovat," upozornil šéf opozice.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar uvedl, že zrušení podpory investičních pobídek by bylo v současné ekonomické situaci velmi riskantní. Vedle toho podle něj svaz nesouhlasí rovněž se zrušením daňového zvýhodnění stravenek nebo vnitropodnikového stravování. „Většina návrhů v daňové reformě je ale jednoznačně pozitivních,“ uvedl.

Co plánuje daňová reforma?

0Ministerstvo financí v rámci reformy dále mimo jiné navrhuje zrušení superhrubé mzdy se sazbou 15 procent. Nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění nebudou realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd 32,5 procenta. Měly by také být zrušeny daňové výjimky včetně zvýhodnění stravenek, režijních jízdenek či odstupného a nahrazeny daňovým paušálem.

Dále by měly být zvýšeny platby pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o dvě procenta a sníženy sazby pojistného na sociální a zdravotní zabezpečení u podnikatelů. MF také plánuje vznik jednotného inkasního místa pro výběr daní a pojištění.


Krtika na hlavu vlády - za OSVČ

Pokud se vláda s opozicí shoduje na pobídkách, u snižování daňové zátěže pro osoby samostatně výdělečně činné panují rozpory. Podle levice je to rozpočtově neodpovědné, protože vláda vybere méně peněz, které pak bude krýt výraznými škrty v ministerstvech.

„Ministerstvo financí vybere na dani z příjmu osob samostatně výdělečně činných historicky nejmenší částku, jakou kdy vybralo. Tady se úplně rozpadá výběr daně z příjmu od samostatně podnikajících osob,“ varoval Sobotka. „Klíčový problém zaměstnavatelů je to, co se s penězi děje. Potřebujeme mít jistotu, že jsou peníze vynakládány efektivně,“ dodal Špicar.

Opozice: Reagujte na bouře ve světě, reformu upravte

Daňovou reformou by se ve středu měla na svém zasedání zabývat vláda. V jejím návrhu daňové reformy se v posledních dnech změnila i otázka zdanění dividend. Kalousek se rozhodl zrušit daň z dividend, původně navrhoval zachování daně s tím, že firmy budou mít na dani slevu. „Zrušení daně z dividend je pro budoucí konkurenceschopnost a podporu hospodářského růstu velmi významné opatření,“ upozornil Špicar.

Reformu pak možná čekají i další změny; opozice upozorňuje, že její parametry vycházejí z dvou a půl procentního růstu české ekonomiky, který se ale může kvůli situaci ve světě změnit. ČSSD proto po Kalouskovi chce, aby do září odhady upřesnil.

Video Reportáž Michaely Polákové a Petra Vaška
video

Reportáž Michaely Polákové a Petra Vaška