Berlín - Eurozóna není zatím připravena na to, aby delegovala pravomoci na Brusel a vzdala se rozhodování v ekonomických záležitostech. Nedělníku Welt am Sonntag to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Reagoval tak na návrhy, že eurozóně by prospělo, kdyby měla jednu ekonomickou vládu. Myšlenku před pár dny nastínil francouzský prezident Nicolas Sarkozy na schůzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Evropská vláda? Ještě nejsme připraveni, říká Berlín
„Jako soukromá osoba už by Wolfgang Schäuble byl připraven (delegovat pravomoci na Brusel). Nemám žádný problém s myšlenkou, aby zde byl jeden evropský ministr financí. Jako (německý) ministr financí ale říkám: naším úkolem tady a teď je problémy řešit co nejrychleji a na základě platných smluv,“ konstatoval šéf německé státní kasy.
Na stranu svého ministra se dnes postavila i Merkelová. „Eurozóna musí spolupracovat ještě víc, těsněji ale musíme spolupracovat i v rámci evropské sedmadvacítky,“ poznamenala německá kancléřka v rozhovoru na ZDF. „Za naší měnou není politická jednota. Naším úkolem je zajistit, aby euro bylo pevné, a to prostřednictvím větší ekonomické spolupráce, ale hlavně prostřednictvím větších závazků,“ dodala.
Dluhopisy? Nyní ne, říká Německo
Před časem se rovněž objevily návrhy, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, což by podle stoupenců této myšlenky pomohlo zemím na periferii eurozóny, mj. Řecku. Merkelová se Sarkozym ovšem na schůzce v Paříži zhruba před týdnem potvrdili, že o společných evropských dluhopisech ani jeden z nich neuvažuje. Sarkozy společné dluhopisy za celou eurozónu úplně nezavrhl, řekl ale, že pokud na ně dojde, bude to na konci evropského integračního procesu, nikoli na jeho začátku.
„Eurobondy jsou přesně tou špatnou odpovědí na krizi. Zavedou nás do unie dluhu, místo aby zde byla unie stability,“ řekla kancléřka na ZDF.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy
Myšlenku společných dluhopisů nepodporuje ani Schäuble, nejprve by podle něj musela existovat společná fiskální politika. Jinak by podle něj hrozilo, že ve výsledku eurozóna vytvoří vysokou inflaci a destabilizuje celý ekonomický blok. „Většina členských zemí ještě není úplně připravena akceptovat nezbytná omezení národní suverenity. Věřte ale, že ten problém lze řešit,“ řekl Schäuble.
Daň z finančních transakcí sklízí kritiku
Časopis Der Spiegel s odkazem na výpočty ministerstva financí napsal, že pokud by eurozóna vydala společné dluhopisy, Němce by obsluha jejich státního dluhu každoročně přišla o několik miliard eur dráž. Společné dluhopisy by totiž byly vnímány jako rizikovější, a to právě proto, že by v nich byly zahrnuty i závazky vysoce zadlužených zemí.
Šéf německého finančního ústavu Commerzbank Martin Blessing ale řekl, že evropský ministr financí, který by měl pravomoc rozhodovat o daních a rozpočtu jednotlivých členských zemí, je potřeba. Jedině tak je prý možné eurozónu vyvést ze současné dluhové krize.
Německo už čelí kritice za některé své návrhy, jak řešit krizi eurozóny. Patří mezi ně například i zmiňovaná daň z finančních transakcí, na které se shodli Sarkozy s Merkelovou. V nejbližší době ji chtějí navrhnout ostatním členským zemím. Šéf sdružení německých bank (BdB) Andreas Schmitz varoval, že navrhovaná daň z finančních transakcí nebude mít žádný efekt a nezabrání vzniku dalších finančních krizí. Profesionálním obchodníkům, kteří fungují na globálních trzích, je totiž úplně jedno, kde obchodují.