Irák chce zajistit více práce místním na úkor přistěhovalců

Bagdád – Irácká vláda nyní řeší problém, jak nabídnout více práce tamním občanům na úkor nelegálních přistěhovalců. Jejich hromadný přísun totiž podle politiků komplikuje pracovní příležitosti pro Iráčany a zvyšuje tak nezaměstnanost. Nelegální pracovníci přijížděli do země hlavně po převratu v roce 2003, nyní hodlá tamní ministr práce místa cizinců nabídnout vlastním lidem. Tamní podnikatelé však úmysl vlády kritizují. Podobných zákonů pro pozitivní diskriminaci domácích pracovníků prý Irák má již dost, zaměstnávání zahraničních přistěhovalců je navíc často výhodnější.

Zatímco jedni si cestu za prací do nepokoji zmítané země nedokáží představit, jiní za takovou příležitost dokonce zaplatí. Příkladem je příběh devatenáctiletého Fairouze Jubidaliho z Bangladéše. Vydělává zhruba 300 dolarů měsíčně a nestěžuje si – i když za příslib tříletého zaměstnání v Iráku zaplatil agentuře 4,5 tisíce dolarů. „Chtěl bych tu zůstat ještě dva roky. Mám dobrou práci za dobré peníze, slušné ubytování i jídlo. Trápí mě jenom bombové útoky, kterých je tu hodně,“ říká Jubidali.

Podobnou možnost však v budoucnu nemusí mít tolik lidí. Irácká nezaměstnanost se aktuálně pohybuje kolem 15 procent a tamní vláda proto plánuje radikální řešení. „Nezaměstnanost už přesahuje únosné meze. Přednost proto musí dostat iráčtí zaměstnanci,“ uvedl poradce ministra Husní Ahmed.

Zachraňovat pracovní pozice pro domácí uchazeče se přitom na celonárodní úrovni nedaří navzdory podpoře v zákonech. Už podle rezidenčního zákona z roku 1968 může podnikatel, který nelegálně zaměstná cizince, jít až na půl roku do vězení a navíc zaplatit pokutu ve výši pětinásobku imigrantova platu. Zaměstnat cizince legální cestou však není jednoduché. Sáhnout k tomu může pouze firma, která má více než polovinu místních zaměstnanců. Za pracovní povolení přitom zaplatí státu 5 000 dolarů.

Další zpřísnění podmínek proto naráží u místních podnikatelů. „Jsem proti deportacím. Cizinci tu pracují od rána do deseti do večera. A nestěžují si, neříkají neustále, že mají hlad, a nemají ani další požadavky,“ říká restauratér Salad Ahmed. Podle odhadů ministerstva práce se v zemi nachází několik tisíc nelegálních pracovníků. Do Iráku často přicházeli s oficiálním povolením, avšak po jeho uplynutí už neodešli. Další vlnu imigrantů po roce 2007 přilákaly i nově vznikající pracovní agentury.