Lindau – O budoucnosti a samotné existenci eurozóny ve světle její nynější krize dnes v jihoněmeckém letovisku Lindau diskutovalo 17 ekonomů poctěných Nobelovou cenou. Někteří z nich vyjádřili přesvědčení, že eurozóna přežije, pokud by se ale měla rozdělit, bylo by podle nich lepší, kdyby odešlo Německo, a ne předlužené země jako Řecko. V Lindau se už od 50. let konají každoroční setkání nositelů Nobelovy ceny z oborů přírodních věd. Ekonomičtí laureáti sem jezdí od roku 2004 každé tři roky a jejich letošní setkání je první od propuknutí globální finanční krize v roce 2008.
Laureáti Nobelovy ceny věří v udržení eurozóny
„Nemyslím si, že euro je na pokraji zhroucení,“ řekl Robert Mundell, který získal cenu v roce 1999 za svou analýzu optimální měnové oblasti. Podle něj se Evropa musí posunout směrem k útvaru typu „Spojených států evropských“. Laureát z roku 2001 Joseph Stiglitz naopak připustil, že na konferenci u Kostnického jezera se intenzivně debatuje o tom, zda existuje „optimální způsob dezintegrace“ měnové oblasti. „Mezi ekonomy vzniká shoda na tom, že z hlediska smluvní složitosti by bylo lepší, kdyby odešlo Německo, nikoli Řecko,“ řekl Stiglitz podle agentury Reuters.
Kdyby eurozónu opustily zadlužené země jako Řecko, jejich národní měny by výrazně devalvovaly, což by jim silně ztížilo splácení dluhů. Kdyby ale odešla silná země jako Německo, argumentují ekonomové, její pozice by se z hlediska dluhu naopak zlepšila, protože její měna by vůči euru posílila. Hrozba chaosu ve smluvních závazcích by se tak výrazně snížila. Otázkou ovšem je, zda by eurozóna bez Německa měla nějaký smysl.
Ekonomové se shodují, že projekt jednotné měny uskutečněný v roce 1999 byl triumfem politiky nad ekonomií. Mnozí experti tehdy měli pochyby, zda skupina tak rozdílných zemí může mít společnou měnu a měnovou politiku bez toho, že by se vzdaly suverenity nad svými rozpočty. Po vypuknutí dluhové krize v Řecku a vzniku podobných problémů v Irsku, Portugalsku, Itálii a Španělsku se jejich pochyby ukazují jako prorocké.
Někteří ekonomové chovají naději, že eskalace krize eurozónu donutí ke skutečným reformám, z nichž vzejde opravdu silná Evropa. „Potřebujete skutečnou krizi, abyste dospěli k reformám,“ řekl Edward Prescott, laureát z roku 2004. „Jsem optimista, Evropa se musí reformovat. (…) A pak zažije rozmach a předežene Spojené státy,“ dodal Prescott.