Čeští farmáři zatočí s byrokracií v zemědělství

Praha – Čeští farmáři připravují recept na to, jak zatočit s byrokracií v tuzemském zemědělství. Farmáři se totiž rozhodli vzít věci do vlastních rukou a chystají návrh zákona, který by učinil přítrž například zbytečným kontrolám ze strany státních úřadů. Zákon chtějí farmáři prostřednictvím ministra zemědělství Ivana Fuksy předložit přímo ve sněmovně. Novela několika zákonů by měla být dokončena v říjnu.

Chystanému materiálu zemědělci podle šéfa Asociace soukromého zemědělství Josefa Stehlíka říkají Zákon o snižování administrativní zátěže v zemědělství a potravinářství. Návrh zpracovává podněty, které tři roky řešila antibyrokratická komise zřízená při ministerstvu zemědělství. Připravovaný zákon obsahuje výtky například k živnostenskému zákonu, zákonu o potravinách, rostlinolékařské nebo veterinární péči či zákonu o státní kontrole.

Josef Stehlík:

0„Dosud jsme vždy čekali, až změny iniciovali úředníci, a dostali jsme příležitost se k nim vyjádřit. Nyní však sami na popud zemědělské veřejnosti připravujeme ucelený návrh zákona, který prostřednictvím ministra zemědělství Ivana Fuksy předložíme přímo sněmovně.“


Kontrolujeme každého druhého zemědělce

„Zaměřujeme se mimo jiné na odstranění duplicity kontrol drobných zemědělců, u kterých jsou navíc rizika možného ohrožení konzumentů jejich produktů nízká. Důraz klademe také na smysluplnost aplikovaných kontrol, neboť jsou známy případy zavánějící šikanou sedláků ze strany úředníků a kontrolních orgánů,“ dodává Stehlík. Nyní na farmáře dohlíží šest státních organizací, které ročně provedou deset až jedenáct tisíc kontrol. Zkontrolován je tak zhruba každý druhý zemědělec. „Evropská směrnice přitom požaduje tři procenta kontrol,“ upozornil Stehlík, podle kterého lze řadu kontrol sloučit, jelikož mají shodné zaměření.

Antibyrokratická komise ministerstva zemědělství, která se snižování administrativní zátěže zabývá, loni od zemědělců nasbírala více než 300 podnětů. Komise se zatím například zasadila o vyhlášku umožňující zpracování zemědělských výrobků a jejich prodej takzvaně ze dvora.

Příkladem úspěchu zemědělců je i zrušení povinnosti každé tři roky docházet ke kontrole s ostřikovači. Problémem byla podle Stehlíka „novela rostlinolékařského zákona, kdy například zemědělci byli povinováni každé tři roky chodit se svými ostřikovači na technické kontroly, za které samozřejmě musejí zaplatit a musejí tuto anabázi podstoupit. Přitom například evropská směrnice požaduje, aby se tato technická kontrola dělala minimálně jednou za pět let.“