Řecko nesplní podmínky pomoci, nechá ho unie padnout?

Atény – Řecko nesplní dvě základní podmínky pro získání pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie. Letos totiž překročí plánovaný cíl deficitu státního rozpočtu o nejméně jeden procentní bod a nejisté je i splnění privatizačního programu. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj blízký věřitelům.

Podle úředníků, kteří jsou blízcí inspektorům z EU a MMF jednajících o řecké pomoci, nelze říct, zda Aténám skutečně hrozí, že by nedostaly 8miliardovou pomoc. V současnosti totiž zemi ohrožuje mnohem hlubší recese, než se původně očekávalo. Analytici však věří, že Řekové další splátku pomoci dostanou. Zemi nicméně čeká varování, že musí urychlit bolestivé reformy. Podle zdroje bude uvolnění dalších peněz záviset na přesných číslech o deficitu a na tom, zda bude země schopná případné výpadky dohonit.

Inspektoři MMF Evropské unie nyní přerušili jednání s Aténami. Rozhovory o pomoci se mají obnovit do deseti dnů. V pondělí zahájili kontrolu účetnictví a zákonů Řecka. Na jejím základě mají rozhodnout, zda země učinila dostatečné pokroky, aby mohla získat další slíbené peníze z pomoci, které mají odvrátit bankrot Řecka.

Úředník řeckého ministerstva financí:

„První cyklus jednání je dokončen. (Inspektoři) se vrátí za deset dní, aby se podívali na rozpočtový plán pro 2012 a dokončili proces. Jednání nejsou zmražená.“


Řekové se zavázali, že se jim letos podaří snížit rozpočtový deficit na 7,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle zdroje však bude deficit činit nejméně 8,6 procenta HDP. Ministr financí Evangelos Venizelos již dříve uvedl, že Řecku by se mohlo podařit dostat blízko plánovaného cíle, pokud zavede všechna úsporná opatření. Atény však upozorňují, že odhady počítaly letos s poklesem ekonomického růstu o 3,9 procenta, místo toho však hospodářství klesne o více než 4,5 procenta, možná i o více než pět procent.

Řecké euro
Zdroj: ISIFA/EPA
Autor: Karl-Josef Hildenbrand

Řecká ekonomika není výkonná, Atény nezavádějí potřebná opatření

Inspektoři proto upozorňují na tři hlavní problémy. Kromě horšího ekonomického výkonu jsou to potíže se zaváděním některých střednědobých opatření, která buď nebyla zavedena vůbec, nebo se zpožděním. Výnosy ze zavedených opatření, zvláště z daní, jsou pak nižší, než se předpokládalo.

Atény rovněž slíbily, že získají do konce září z privatizace 1,7 miliardy eur a za celý letošní rok pak pět miliard eur. Zatím však vláda pouze využila opci na prodej podílu deset procent ve firmě Hellenic Telecom německému Deutsche Telekom za 400 milionů eur. Do konce měsíce by tak měl stát prodat ještě majetek za 1,3 miliardy eur. „Vláda si myslí, že může tento cíl splnit, my však máme vážné pochyby o tom, zda to dokáže,“ uvedl zdroj.

Video Reportáž Jana Spilky
video

Reportáž Jana Spilky

Řekové nově zvýšili DPH pro restaurace

Jedním z posledních opatření, která mají zemi pomoct vypořádat se s dluhy, je i zvýšení sazby DPH pro restaurace, bary a kavárny, a to o deset procentních bodů na 23 procent. Stejně jako ostatní kroky vlády se setkává s masivní kritikou ze strany opozice i veřejnosti. „Musíme zdražit, jinak to nejde. Už tak mají restaurace minimální marže, takže vyšší daň absorbovat nemůžeme,“ uvedl manažer restaurace Savvas.

Zvýšení DPH podle odhadu zasáhne 125 tisíc podniků, což se projevilo i na ochotě Řeků trávit volný čas v barech a restauracích. Zatímco vláda pozvolna zavádí reformy a unijní komise prošetřuje, aténské ulice stále zaplňují protireformní demonstrace.