Brusel - Jednání Evropské unie o zátěžových testech pro jaderné elektrárny zatím skončila krachem. Pod dohodu se odmítly podepsat Německo a Rakousko, navíc výhrady má i Evropská komise. O dalším postupu evropská sedmadvacítka rozhodne na jednání jaderného fóra, které se uskuteční v Praze ve čtvrtek a v pátek.
Unie se neshodla na testech pro jaderné elektrárny
Dříve se unijní experti na jadernou energetiku dohodli, že testy rozdělí na dvě části. První z nich se měla věnovat bezpečnostním hrozbám, jakou je například terorismus. Druhá se měla věnovat rizikům, která plynou z běžného provozu elektráren.
Následně EU spustila tzv. „tichou proceduru“, kdy se ke kompromisu vyslovují členské státy. Svůj nesouhlas vyjádřily Německo a Rakousko a částečně se k nim připojila Evropská komise. Obě země chtěly, aby se obě části testů konaly zároveň, a nikoliv odděleně, jak navrhoval kompromis unijních expertů.
Dojde k dohodě v Praze?
Nyní tak není jasné, jak bude unie dále postupovat. Pokud se nedohodne ani v Praze, ve hře zůstává možnost, že jednotlivé země provedou zátěžové testy podle vlastního uvážení bez vzájemné koordinace.
O mimořádně přísná kritéria, která by jmenovitě zahrnovala právě teroristické riziko či případný pád letadla na elektrárnu, dlouhodobě usiluje Evropská komise a zejména eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger. Tyto dvě věci odmítala například Francie. Francouzi spolu s Brity chtěli testování omezit jen na odolnost vůči přírodním katastrofám.
ovšem Oettinger minulý týden v Evropském parlamentu uvedl, že „pod odlehčené testy odolnosti se nepodepíše“ a navíc navrhl, aby závěry testů uskutečňované národními úřady mohly ověřovat jiné země.
O zátěžových testech začala Evropská unie uvažovat poté, co zemětřesení a následná vlna cunami těžce poškodily japonskou elektrárnu Fukušima. Tamní jadernou havárii japonské úřady dokonce označily za stejně závažnou jako havárii v Černobylu v roce 1986.
GALERIE
Evropská unie