Mladí zaostávají ve finančních znalostech za rodiči

Praha – Mladá generace ve věku 15 až 25 let má velmi slabé finanční znalosti. Jejich orientace ve finančních pojmech, produktech a službách je o 27 procent horší než znalosti střední generace, tedy jejich rodičů. Skupinou nejvíce ohroženou finanční negramotností jsou senioři. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Partners mezi 900 respondenty. Společnost se rozhodla požádat Organizaci OSN, respektive UNESCO, aby vyhlásila 8. září Dnem finanční gramotnosti, a tím rozšířila priority UNESCO o problematiku finanční gramotnosti.

Senioři podle průzkumu nejenže financím zpravidla nerozumí, ale zároveň jsou až příliš důvěřiví k mladším lidem. Kvůli tomu se pak mohou stát snadnou obětí nejrůznějších pastí neprofesionálních prodejců. „Výsledky výzkumu jsou alarmující, neboť dokládají, že i přes snahy a aktivity směřované ke zvýšení finanční gramotnosti žáků a studentů zde zatím nejsou reálné výsledky. Naděje, že nastupující generace se vyvaruje chyb těch předchozích a bude se chovat finančně zodpovědně, zůstávají liché,“ komentoval výsledky průzkumu marketingový ředitel Partners Vlastimil Divoký.

V průzkumu byly mladým lidem od 15 do 25 let, ve středním věku 35 až 50 let a seniorům nad 60 let kladeny základní otázky, které mapovaly jejich orientaci ve finančních pojmech, produktech a službách. Například co je to RPSN, k čemu lze využít prostředky ze stavebního spoření nebo co je to bezúročné období na kreditní kartě. Ve výsledcích v podílu úspěšných odpovědí zdaleka nejlépe dopadla střední generace, za ní s velkým odstupem mladí a ještě o něco slabší znalosti prokázali senioři. „Největší problémy činí lidem otázky, které se týkaly investování, tzn. rizikovosti jednotlivých investic, kde opravdu tápaly všechny tři věkové skupiny,“ konstatoval Divoký.

Vlastimil Divoký, marketingový ředitel Partners: 

„Dobré výsledky střední generace lze spatřit v tom, že tito lidé jsou v produktivním věku, pracují a starají se o rodiny. Proto je jejich znalost finančních pojmů, schopnost analyzovat a spravovat osobní finance, které mají dopad na jejich materiální zajištění, nejvyšší.“


Z výzkumu také vyplynulo, že nezájem o finance je u seniorů oproti ostatním generacím výrazně vyšší. Malý zájem o finance projevují i respondenti s nižšími příjmy v domácnosti do 15 000 korun a jedinci žijící sami. „Právě nezájem o správu financí v nízkopříjmových skupinách je pro ně ohrožujícím faktorem. Jejich neznalost je může snáze vehnat do rukou podvodníků a lichvářů, a dostat je tak do dluhové pasti,“ podotkl Divoký. 

Více jak polovina respondentů má informace z médií

Nejčastěji uváděným informačním zdrojem, ze kterého lidé čerpají informace o finančních otázkách, jsou média, mezi které řadí hlavně televizi, rozhlas a tisk. Tento zdroj uvedlo 57 procent všech respondentů. Více jak jedna třetina dotázaných tvrdí, že si informace o financích vyhledávají sami na internetu. Ženy výrazně častěji čerpají informace ze školy nebo z práce.

Ke znalostem mladým nepomáhá ani povinná školní docházka. Ministerstvo financí ale oponuje, že základním a středním školám dodalo osnovy a formu výuky jim nařídit nemůže. Ve vzdělávání dospělých pak funguje pracovní skupina, kde mohou odborníci nejenom debatovat. „Také vedeme seznam projektů, čili pokud někdo hledá partnera pro projekt a nebo hledá projekt, který by mu pomohl, může využít webu ministerstva financí,“ podotkl Dušan Hradil ze sekce finanční trh na MF.