Odstupné podle odpracovaných let - sněmovna kývla na zákoník práce

Praha – Vládní novela zákoníku práce dnes prošla sněmovnou. Novinkou bude navázání odstupného na počet odpracovaných let a omezení zaměstnávání na dobu určitou. Nyní zákon míří do Senátu, kde mají většinu sociální demokraté. Ti ale stejně jako KSČM se změnami nesouhlasí. Novela podle nich oslabuje postavení zaměstnanců i odborů a naopak posiluje postavení zaměstnavatelů.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: David Port

Změny podle vlády povedou k větší pružnosti pracovního trhu. Firmy by také měly být motivovány vytvářet pracovní místa. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa je však změna zákoníku práce nepřijatelná, protože „přivodí poruchy v pracovněprávních vztazích“. „Tento zákoník práce je třeba odmítnout,“ uvedl. Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) ale novelu hájil s tím, že jde o jednoznačný krok k lepší srozumitelnosti zákona i k větší právní ochraně zaměstnanců.

Odstupné podle odpracovaných let

Nově se podle novely bude výše odstupného řídit počtem odpracovaných let. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jako dosud jeho odstupné výše tří průměrných výdělků. To má podle vlády více motivovat zaměstnavatele k tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou. „Kopíruje to dneska evropský standard,“ dodává navíc předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Do novely byla také zapracována pravidla pro vyplácení odstupného v okamžiku, kdy zaměstnanec dostane výpověď uprostřed vyrovnávacího období. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby. V takovém případě by měl zaměstnanec právo na trojnásobek průměrného výdělku a k tomu ještě odpovídající částku podle odpracovaných let. V tomto případě Drábek vyhověl sociálním partnerům. Jde o úpravu, která má tento nástroj učinit pružnějším. Dodal, že kromě této úpravy už sociální partneři nebudou požadovat v novele žádné další změny.

Video Změny v zákoníku práce
video

Změny v zákoníku práce

Dohoda o provedení práce pouze do deseti tisíc měsíčně

Novelizovaný zákoník práce rozšíří časovou platnost dohody o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Na druhou stranu však měsíční příjem novela omezuje 10 tisíci korun ročně. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění. Práce na dobu určitou by podle novely neměla přesáhnout tři roky a u stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě.

Podle personálních agentur si Česi na časově omezené smlouvy ale zvykli. Jejich omezení se dotkne hlavně sezonních pracovníků - třeba dělníků. „Z našeho průzkumu vyplývá, že 2/3 tuzemských firem nyní smlouvy na dobu určitou využívají. I ochota zaměstnanců tyto smlouvy přijímat je docela vysoká, zhruba polovina lidí by dnes smlouvu na dobu určitou přijala,“ podotkl Tomáš Dombrovský, mluvčí LMC, provozovatele Jobs.cz a Prace.cz.

Zaměstnavatel od vlády dostává také nástroj, jak zaměstnance propustit i v případě pracovní neschopnosti. Důvodem může být porušení režimu v pracovní neschopnosti zvláště hrubým způsobem. Týkat se to má prvních 21 dnů pracovní neschopnosti, kdy nemocenskou vyplácejí zaměstnavatelé. Současně s tím uloží zákon zaměstnancům povinnost, aby se v této době zdržovali v místě pobytu a dodržovali stanovené podmínky, například pokud jde o vycházky.

Vít Samek, právník, ČMKOS:

„Asi nezbude konfederaci nic jiného než požádat některého z poslanců nebo senátorů, aby požádali Ústavní soud a navrhli mu zrušení této právní úpravy.“ 


Odborům se změny nelíbí

Odboráři se změnami v zákoníku práce příliš nesouhlasí. „V řadě případů je to novela, která je na objednávku zaměstnavatelů,“ tvrdí předseda OS Kovo Josef Středula. Není prý dobrý pro stabilitu pracovních vztahů. „Celkově se snižuje úroveň ochrany a jistot zaměstnanců,“ protestuje proti novele také místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Václav Pícl. To se podle něj týká například změn v odstupném či zavedení nového výpovědního důvodu, kterým je nedodržování léčebního režimu při pracovní neschopnosti. Je to podle něj protiústavní. Odbory přitom již dříve prohlásily, že budou působit na poslance a senátory, aby proti novele podali stížnost k Ústavnímu soudu.

Protestující odboráři
Protestující odboráři

Naopak zaměstnavatelé a Hospodářská komora schválení novely vítají. „Poskytne větší volnost zaměstnavatelům a zaměstnancům domluvit se na vzájemných pravidlech,“ uvedl její mluvčí Petr Kopáček. V mnoha směrech podle něj firmám ulehčí a umožní jim více se soustředit na podnikání a méně se zabývat vnitřními problémy. „Je o něco příznivější pro zaměstnavatele,“ připouští však Havlíček.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák:

„Ty věci jsou ve prospěch trhu v té situaci, která teď je. Vidím největší výhru v tom, že se můžeme zbavit člověka, který bude podvádět na nemocenské.“