Británie tlačí na odtržení retailových a investičních operací

Londýn – Britské banky by měly oddělit své maloobchodní operace od investičních, čímž by se předešlo riziku zhroucení bankovního sektoru, jaké hrozilo před třemi lety. Oddělení těchto dvou oblastí vyplývá z doporučení, která dnes zveřejnila nezávislá komise jmenovaná před rokem ministerstvem financí. Banky by měly mít na realizaci radikálních reforem čas do roku 2019. Celkem by se náklady na změny měly pohybovat mezi čtyřmi až sedmi miliardami liber ročně (114 až 200 miliard korun).

Podle komise vedené někdejším členem měnového výboru centrální banky Johnem Vickersem by retailové bankovnictví, tedy bankovní služby pro jednotlivce a podniky, mělo být odděleno od investičních operací, které dostaly banky před třemi lety do problémů.

Úplné oddělení oblastí by se zatím konat nemělo

Komise se tak neuchýlila k radikálnějšímu řešení, tedy k úplnému majetkovému oddělení retailového a investičního bankovnictví, jak například navrhoval ještě v opozici nynější ministr obchodu Vince Cable. Jedná se pouze o rozdělení aktivit, které v bance již existuje, ovšem toto rozdělení je podstatně přísnější a více viditelné. Britská média přesto označují návrhy za radikální reformu a konzervativní deník The Daily Telegraph píše o „největších změnách za více než století“.

Ve své závěrečné zprávě Vickersova komise navrhuje, aby velké britské banky udržovaly základní ukazatel kvalitního kapitálu na deseti až 17 procentech v poměru k aktivům. Globální „basilejská“ pravidla požadují sedm procent. V případě menších bank má být tento požadavek mírnější.

Cílem doporučení je zabránit podobné krizi, která před třemi lety vedla k tomu, že vláda musela desítkami miliard liber zachraňovat bankovní systém. V současnosti stát vlastní 83 procent Royal Bank of Scotland a 41 procent banky Lloyds. Podle komise byla záchrana bank v roce 2008 na místě, i když přišla poplatníky na hodně peněz. „Bylo to však mnohem méně, než by byly náklady na širší finanční krizi,“ uvedla komise, kterou nynější konzervativní vláda ustavila právě proto, aby stát nemusel banky již v budoucnu zachraňovat.

Podle Vickersovy komise přijdou reformy britské banky na čtyři až sedm miliard liber ročně. Budou však mít na jejich realizaci čas až do roku 2019, tedy delší dobu, než se předpokládalo. Ministr financí George Osborne závěry komise podpořil. V rozhlasovém rozhovoru dnes uvedl, že by chtěl změny v bankovnictví prosadit ještě během nynějšího parlamentu, tedy do roku 2015. Krátkodobě se sice může stát, že se konkurenceschopnost britských bank sníží, ale dlouhodobě to vnese důvěru investorů v instituci. Přínos opatření je dlouhodobý, projevit by se měl v horizontu jednoho až dvou let.   

Britské banky požadují zachování současných podmínek

Proti doporučením komise lobbovaly velké banky již od zveřejnění její předběžné zprávy letos na jaře a předpokládá se, že budou v tlaku pokračovat i nyní. Bankovnictví je pro Británii klíčový obor, když tvoří zhruba desetinu britské ekonomiky.

Zároveň však jde o citlivé politické téma, protože banky jsou považovány za hlavní viníky ekonomické krize a následujících hlubokých rozpočtových škrtů. „Komise řešila velkou otázku, tedy způsob, jak hostit v Británii úspěšné banky, které jsou konkurenceschopné po celém světě a půjčují britským rodinám a firmám, ale současně, aby systém chránil nás, daňové poplatníky, abychom neskončili s mnohamilionovým účtem, když se banka zhroutí,“ dodal Osborne.

Opatření bude mít negativní dopad v likviditě, způsobí stažení části peněz z trhu, ale na druhou stranu vnese do systému stabilizační prvek, který může banku v době větších fluktuací zachránit. V konečném důsledku to bude prospěšné pro samotné banky, které s tím budou mít v počátku náklady, komentoval ekonom Martin Janíčko z Národohospodářské fakulty VŠE.

„Jedná se o opatření, které jde správným směrem. U finančních institucí se jedná o systémová selhání, která stojí vlády mnoho prostředků a úsilí, a zamýšlené opatření může těmto selháním předcházet. O technikáliích, o kolik procent zvýšit jakou položku, se může diskutovat, ale obecně by stálo za to tato opatření zavést na širší škále trhů než jen ve Velké Británii,“ dodal Janíčko.