Česko v době krize propouštělo, banky se držely

Praha - V České republice zasáhla krize doslova všechny obory. Automobilky propouštěly a omezovaly výrobu, došlo k propadu realitního trhu kvůli nezájmu lidí o hypotéky a s problémy se potýkala i letecká doprava. Nejhorší důsledky krize zaznamenal tradiční průmysl v Česku, zkrachovaly třeba Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus. S krizí se naopak relativně dobře vyrovnaly banky a osvědčila se česká koruna. V tuzemsku se ale doteď drží vysoká nezaměstnanost. Lidé jsou proto opatrní a méně utrácejí.

Díky špatně dostupným úvěrům a vysokým bankovním poplatkům přežily banky krizi poměrně v klidu. „Banky zhoršily úvěrování, sebraly některým klientům úvěry, tím pádem znemožnily jejich rozvoj. Na druhou stranu to přežily a běžní občané to prakticky nepocítili,“ prohlásil analytik Cyrrusu Jan Procházka. 

Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB:

„Dlouhodobě v horizontu deseti let česká koruna stabilně posilovala a spíše sehrávala stabilizační úlohu.“


Koruna se osvědčila

Česká koruna během krize výrazně oslabila. Sedmnáctého února 2009 dokonce klesla na nejnižší hodnotu k euru od října 2005, a to až na 29 korun a 68 halířů za euro. „Poměrně brzy se ovšem vrátila zpět. Když se podíváme na celoroční průměr za rok 2009, tak sice byl nižší než za rok předchozí, ale rozhodně to nebyl nějak dramatický propad. Koruna ukázala, že je měnou spolehlivou,“ podotkl hlavní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík.

Jan Procházka, analytik, Cyrrus:

„Firmy si vůbec nepřipouštěly, že by stát přestal investovat a přestal stavět dálnice, takže ten důsledek se prožívá až do dnešních dnů. Stavebnictví se z krize pořádně nevzpamatovalo doteď.“


Při krizi pochopitelně klesl zájem Čechů o hypotéky - v roce 2009 to bylo o třetinu. Spolu s tím se propadl i realitní trh. „Lidem bylo každý den vštěpováno, jak ztratí práci. Samozřejmě si pak nové domy nekupovali. Na druhou stranu tu byla určitá decentní bublina v cenách, protože některé ceny nemovitost byly například v Praze opravdu nesmyslné,“ konstatoval Procházka. 

Zavedení šrotovného zachránilo české automobilky 

Většina automobilek musela kvůli nízké poptávce propouštět a omezit výrobu, což výrazně poznamenalo i jejich dodavatele. Jen do poloviny roku 2009 přišlo o práci přes 13 tisíc lidí. Po zavedení šrotovného v Evropě ale zaměstnance opět nabírali. „Výhodou českého trhu a českých výrobců bylo, že vyrábějí v obecné rovině spíše levnější vozy pro normální lidi, na které se v řadě zemí Evropy vztahovalo šrotovné. Lze říci, že na krizi někteří výrobci a modelové řady i celkem vydělali,“ prohlásil Jan Blažek, redaktor Auto7. 

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu:

„Česko ustálo krizi nakonec relativně vyváženě. Problémy se objevují v oblasti dopravní infrastruktury, kde se ukázalo, že zvýšené investice právě do infrastruktury teď musíme velmi prudce redukovat, což způsobuje problém našemu stavebnictví.“


Že lidé v roce 2009 více šetřili, se projevilo i v letecké dopravě. Letiště Praha odbavilo o osm procent méně cestujících. Nižší výroba firem zase znamenala pokles nákladní dopravy. Stát na mýtu vybral o 10 procent méně než v roce 2008. „O deset procent klesl obchod, změnila se logistika, méně se přepravovalo, ekonomiky se trošku uzavřely a následně se ztrácela pracovní místa i výnosy. Kdo náklady neudržel, měl minimálně 10procentní ztrátu,“ uvedl Procházka. 

Tradiční české obory, kterým už několik let klesaly zakázky, dopadly o dost hůře. Bohemia Crystalex Trading a Porcela Plus zkrachovaly a například bývalí zaměstnanci skláren ze Světlé nad Sázavou ještě letos v květnu čekali na doplatek dlužných mezd. „Finanční krize nebo recese to urychlí a procesy, které jinak trvají roky, jsou otázkou týdnů nebo měsíců,“ podotkl Mertlík. 

Video Reakce politiků na krizi
video

Reakce politiků na krizi

Vláda podle opozice zhruba pět měsíců krizi popírala. „Tím relativně jednostranným sestavením poradních orgánů jsme se nikdy nedostali k tomu, abychom s krizí bojovali komplexně. Myslím, že kousek české nezaměstnanosti je i v této oblasti,“ řekl Jiří Havel, ekonomický expert ČSSD. Ministru financí Kalouskovi se vyčítá, že sestavoval rozpočet na čtyřprocentní růst, a to v době, kdy bylo jasné, že Česko nemine recese. Často se také zpochybňovala česká závislost na Německu či automobilovém průmyslu.

Podle průzkumu Hospodářské komory tak ve výsledku každá druhá malá nebo střední firma v Česku musela kvůli špatné ekonomické situaci propouštět a více než třetina podniků omezila kvůli poklesu zakázek výrobu.