Pouze 75 procent soukromých věřitelů má zájem o výměnu řeckých dluhopisů

Atény/Soluň – Téměř 75 procent soukromých věřitelů naznačilo, že mají zájem zúčastnit se výměny řeckých státních dluhopisů, která je součástí druhého záchranného programu Řecka. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na několik zdrojů. Řecko si přitom stanovilo za cíl získat k výměně dluhopisů 90 procent věřitelů a nižší počet by mohl ohrozit druhý záchranný balík. V přístavním městě Soluň se dnes před pobočkou banky Piraeus pokusil upálit šestapadesátiletý muž. Bývalý majitel malé firmy tvrdí, že byl zničen sérií bankovních úvěrů. Muž byl hospitalizován s popáleninami hrudi a není v ohrožení života.

Podle zdrojů s návrhem výměny dluhopisů vyjádřilo souhlas 70 až 75 procent bank, pojišťoven a dalších soukromých držitelů řeckého dluhu. Výměna dluhopisů je klíčovou podmínkou k tomu, aby se druhý záchranný plán Řecka v celkovém objemu 109 miliard eur (2,7 bilionu Kč) vůbec realizoval.

Nižší příspěvek od soukromých věřitelů tak nyní budou muset vyrovnat buď vlády eurozóny, nebo věřitelé, kteří na dohodu přistoupili, budou muset přijmou vyšší podíl na pomoci. Již nyní se očekává, že v rámci výměny přijdou zhruba o 21 procent hodnoty obligací, které mají ve vlastnictví.

Belgický ministr financí Didier Reynders se snažil bagatelizovat případné obtíže, které by vznikly nižší účastí soukromých věřitelů. Podle něj by v takovém případě mohl být využit i záchranný fond EFSF. „Máme mít konečné údaje do poloviny října a když bude potvrzeno číslo 70 až 75 procent, budeme se muset podívat na dostupné nástroje, kterými budeme moci zareagovat,“ řekl.

Lidé už to nemohou déle snášet

Řecká odborová organizace státních zaměstnanců ADEDY dnes vyzvala ke generální stávce proti vládním úsporným opatřením. Protest by se měl konat 6. října a má trvat 24 hodin. Řecko má problémy hlavně s plněním rozpočtového deficitu. Ve zpoždění je i s plánem privatizace. Kvůli zlepšení stavu rozpočtu vláda v neděli rozhodla o zavedení nové daně z realit. Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti.

„Vláda má dvě možnosti. Buď změní svou politiku a uchrání zemi před gilotinou, nebo požádá o nový mandát. Lidé už to nemohou déle snášet,“ prohlásil generální tajemník ADEDY Ilias Iliopoulos. Podle něj vládní úspory dusí ekonomiku a ubližují chudým.

ADEDY rovněž vyzvala sesterské odbory, Všeobecnou konfederaci řeckých pracujících (GSEE), aby se ke stávce připojily. Iliopoulos navíc naznačil, že pokud vláda na požadavky odborářů nepřistoupí, uspořádají na konci října další jednodenní stávku.

Řecká ekonomika je vysoce zadlužená a kvůli nedůvěře investorů se řecké státní dluhopisy prodávají pouze s velmi vysokým úrokem. Podle ekonomů oslovených Reuters je velmi pravděpodobné, že se země do roka dostane do platební neschopnosti.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč). Letos v červenci byl na mimořádném summitu eurozóny dohodnut druhý záchranný úvěr ve výši 109 miliard eur, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé. Výměnou za mezinárodní finanční pomoc musí Řecko plnit řadu podmínek, zejména privatizovat státní firmy a zavádět úsporná opatření s cílem snížit zadlužení. Tato opatření zahrnují například snižování mezd ve státním sektoru a penzí či zvyšování daní.