Kam se vydá česká energetika v příštím půlstoletí?

Praha – Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novou státní energetickou koncepci. Zatím má rozpracované tři scénáře a nevylučuje, že přibude i čtvrtý. Nový směr tuzemské energetiky by měl platit s výhledem na zhruba 50 let. Vládě chce ministerstvo materiál předložit do konce roku, o jeho podobě se dnes mluvilo také na Žofínském fóru.

Hrubé obrysy nové energetické koncepce, kterou ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek nastínil, obsahují nezávislost, stabilitu, bezpečnost, udržitelnost a konkurenceschopnost. První scénář pracuje s prolomením limitů na těžbu uhlí, druhý scénář je bez prolomení limitů a třetí počítá se snížením emisí CO2 do roku 2060 o 80 procent. Konkrétnější zatím být nechtěl. „Cena bude hrát podstatnou roli při pohledu na jednotlivé scénáře,“ dodal jen.

Ministr preference nemá, z jednotlivých variant se bude teprve vybírat a diskutovat o nich. „Určitě budeme podporovat programové prohlášení vlády, které nepočítá s prolomením limitů. Na druhé straně chceme ukázat kontrast, co by se v energetice stalo, kdyby limity prolomeny byly.“ 

Topolánek: K prolomení limitů musí dojít velmi rychle

Pro teplárny bude zřejmě právě prolomení těžebních limitů výhledově nevyhnutelné. Podle šéfa Teplárenského sdružení Mirka Topolánka je hnědé uhlí klíčovým zdrojem: „K prolomení limitů musí dojít velmi rychle. Je na politické reprezentaci, aby to řešení vysvětlila. Žádná politická reprezentace předtím tu odvahu neměla.“

Diskutovat se bude také o úloze plynu v energetickém mixu. Zatím je jeho podíl v primárních zdrojích zhruba 18procentní. Průměr Evropské unie je přitom víc než 20 procent. „Máme určitou část koláče zdrojů zablokovaný na jadernou energetiku, podíl plynu kolem 25 procent by byl velice slušný,“ míní prezident České plynárenské unie Oldřich Petržilka.

„V Evropě je v současnosti zemního plynu dostatek. Určitě bychom byli schopni, alespoň v střednědobém horizontu, dodat dostatečné množství plynu,“ dodává člen představenstva RWE Transgas Tomáš Varcop.

Stejně jako současná koncepce, která v Česku platí od roku 2004, by se pak podle některých informací měla i ta nová ubírat hlavně směrem k energii z jádra.