Egyptu docházejí peníze, žádá měnový fond o pomoc

Káhira - Egyptská ekonomika se jen těžce vzpamatovává z politické krize, která vedla k pádu prezidenta Husního Mubaraka. Potraviny v dubnu podražily o pětinu. Pro zemi, kde i před demonstracemi žilo 40 procent lidí na hranici chudoby, je to velký problém. Egypt proto požádal o pomoc Mezinárodní měnový fond.

Egypt se neobejde bez finanční pomoci zvenčí. Podle ministra financí Sámira Radvána bude země ve zbytku tohoto fiskálního roku, jenž skončí v červnu, potřebovat dvě miliardy dolarů (34 miliard korun) a v dalším fiskálním roce deset miliard dolarů.

„Oslovili bilaterální i multilaterální partnery, včetně Mezinárodního měnového fondu, s žádostí o finanční podporu,“ potvrdila mluvčí měnového fondu Caroline Atkinsonová. Rozhodnutí o poskytnutí půjčky od fondu by mohlo padnout příští týden. Egypt by od něj mohl dostat zhruba 4 miliardy dolarů.

Reportáž Jany Horké (zdroj: ČT24)

Egypt se dostal do krize kvůli nepokojům

Demonstrace a nepokoje v Egyptě vedly k propadu investic a vývozu. Klesl také zájem turismu o egyptské pláže i historické památky. Cestovní ruch přitom tradičně v Egyptě živí přes dva miliony lidí. Problémy země ještě umocnila zrychlující inflace – hlavně u potravin.

Sámir Radván, egyptský ministr financí:

„Hlavním problémem je to, že se úplně zastavila výroba v mnoha továrnách. Turismus šel dolů o dvacet procent. Vývoz dokonce o čtyřicet.“

A podle odborníků může být ještě hůř. „Egypt není politicky stabilní. Situace je špatná a může být horší, než si vůbec dovedeme představit. Musíme najít náhradu za ušlé zisky z turismu,“ varoval analytik Alaa Abdul Halim.

Během protestů přišla egyptská ekonomika o 3,5 miliardy dolarů. Podle nových odhadů by mělo letos hospodářství arabské země růst jen o jedno procento. Ještě v lednu se přitom předpovídal víc než pětiprocentní nárůst. Pomalejší růst se promítne i do výše rozpočtového deficitu – ten v příštím roce dosáhne 9 až 10 procent hrubého domácího produktu.

Sámir Radván
Zdroj: ČT24