Komise chce zpřísnit vyplácení peněz z fondů

Brusel – Evropská komise navrhuje pro příští rozpočtové období 2014 až 2020 možnost zastavit vyplácení peněz z fondů zemím, které nebudou plnit makroekonomické podmínky. Vyplývá to z dnes představených návrhů komise. Jde o fondy, v nichž jsou pro země EU k danému období vyčleněny stovky miliard eur.

Zdroj: isifa/Lidové noviny Autor: Alžběta Jungrová

Podle navržených pravidel by země mohly získat z kohezní politiky maximálně 2,5 procenta svého hrubého domácího produktu, zatímco v období 2007 až 2013 to byla čtyři procenta. Brusel chce navíc držet bič pevněji – mít možnost utáhnout kohoutek, když země nebudou plnit ekonomická kritéria, třeba překračovat schodek rozpočtu. ČR by se to dotknout zřejmě nemělo. Maďarsko a pobaltské státy návrh kritizují – hrozí jim prý, že oproti současnému období přijdou o část peněz.

Johannes Hahn, eurokomisař pro regionální politiku

"Bude probíhat každoroční monitoring s cílem zjistit, jak byly prostředky vynaloženy.
Nepůjde ale jen o to, jestli řádně, ale i o to, čeho bylo v projektu dosaženo."


Komise na politiku soudržnosti, která má za cíl pomoci nejméně rozvinutým regionům vyrovnat se bohatším oblastem unie, ve dříve představeném návrhu dlouhodobého rozpočtu vyčlenila 336 miliard eur. To je o víc než pět procent méně, než kolik bylo naplánováno pro období 2007 až 2013.

Kde ke zvýšení fondu dojde

Výrazně se ale EK rozhodla zvýšit peníze na fond infrastruktury, u něhož prostředky vzrostou z 12,9 miliardy na 40 miliard eur. O návrzích dlouhodobého rozpočtu i konkrétních podmínkách pro čerpání fondů, které dnes Brusel nastínil, budou jednat europoslanci a členské země EU.

Europoslanec ODS Oldřich Vlasák upozornil na zmiňovaný fond pro financování infrastruktury, který by financoval převážně páteřní dopravní sítě v Evropě. „To je pro Českou republiku nebezpečné,“ řekl. Došlo by totiž podle něj k odlivu peněz z kohezního a strukturálních fondů
a pro ČR by tedy zbylo podstatně méně prostředků. Drtivá většina těchto páteřních sítí se totiž nalézá západně od našich hranic.

„Česká republika principiálně s využitím kohezních fondů v případě sankcí pro nezodpovědně hospodařící státy problém nemá, ale obáváme se, že by toto pravidlo mohlo být snadno zneužito k zasahování do oblastí, kde Brusel zasahovat nemá. Pokud by si například členský stát z nějakého důvodu zvolil rozpočtové priority, které by neodpovídaly představám úředníků komise, mohl by přijít o financování části projektů,“ dodal Vlasák.

Jednání o rozpočtu nebudou snadná

Druhá nejsilnější frakce v Evropském parlamentu - socialisté - už tento návrh kritizovala. „Občané EU by neměli být trestáni za problém jejich vlád ve snižování rozpočtových deficitů, jak navrhla Evropská komise,“ uvedla dvojice socialistických europoslanců Stephen Hughes a Patrizia Toiová ve společném prohlášení.


Jak bude EU podporovat regiony

Prioritou budou podle komise i nadále nejméně rozvinuté regiony, jejichž HDP je nižší než 75 procent průměru EU. Ty by měly na projekty získat až 85 procent prostředků z unijních fondů. U takzvaných „přechodných“ regionů, jejichž HDP je mezi 75 až 95 procenty průměru unie, by to mělo být maximálně 60 procent; u nejrozvinutějších regionů (nad 90 procent HDP) pak 50 procent. V ČR do „nejchudší“ kategorie zatím spadají všechny regiony s výjimkou Prahy.