Na účtech máme 11 miliard, říká šéf Lesů ČR

Praha - Státní podnik Lesy České republiky výrazně zlepšil své hospodaření a očekává, že nové průhlednější tendry a lepší kontrola v lesích se odrazí i v celoročních ziscích. Na účtech, kde je dnes okolo 11 miliard korun, tak přibudou další peníze. Pokud vláda brzy najde mechanismus, jak tyto peníze odčerpat, budou rychle k dispozici, míní generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

Lesy ČR otevřely obálky s cenovými nabídkami do mnohamiliardové soutěže na lesní práce a prodej dřeva od roku 2012 ado několika týdnů by měly být s vítězi uzavřeny smlouvy. Přestože postup při nových tendrech už dříve prověřila Transparency International, která konstatovala, že nedochází k žádné diskriminaci, hnutí Duha a některé dřevařské firmy je stále kritizují. Šéf Lesů ČR Svatopluk Sýkora říká, že obrovská firma, která vypisuje miliardové zakázky, se nikdy nemůže zavděčit všem. Je ale přesvědčen, že současný model hospodaření v lesích, podle kterého budou firmy vzešlé z výběrového řízení dřevo nejen těžit, ale i samy prodávat, je ten pro státní podnik ekonomicky nejvýhodnější. 

Lesy ČR dlouho hledaly nejvhodnější model těžby, vybírali mezi metodou „odvozní místo“ a „při pni“. Zatímco v prvním případě firmy - vítězové tendrů - dřevo jen vytěží a prodají ho Lesy, ve druhém případě těžaři stromy nejen vykácejí, ale i samy zpeněží. V loňském roce se polovina dřeva vytěžila jedním způsobem, polovina druhým a právě na základě srovnání dala nezávislá komise přednost modelu „při pni“.

Ke dřevu se dostanou i malé firmy 

Generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora  je přesvědčen o tom, že jak tendr na rok 2011, tak i velké tendry na dobu od roku 2012 jsou transparentní a nikoho nepoškozují: „Dnes už jsou Lesy ČR úplně jiná firma, než byla na přelomu tisíciletí, kdy se nesoutěžilo podle zákona o zadávání veřejných zakázek a ceny se domlouvaly někde u stolu, už nespolupracujeme s překupníky dřeva.“ Důkazem toho, že ve státním podniku došlo k významným změnám směrem transparentnosti a efektivnímu hospodaření, jsou podle Sýkory hospodářské výsledky letošního roku, které jsou nejlepší v historii.

Rozhovor se Svatoplukem Sýkorou

Vzhledem k tomu, že okruh firem, které se do tendrů hlásí, je pořád víceméně stejný,  jak se dá zabránit tomu, aby se firmy nějak nedomlouvaly na cenách?

Je pravda, že jde pořád o stejné množství firem, ale to množství je velké. Když si vezmete, že do prvního kola tendru na rok 2012 a dále se přihlásilo 66 firem, tak to je myslím takové množství, které prakticky vylučuje dohodu.

Ale nevylučuje to, aby třeba první firma odstoupila z tendru, druhá třeba taky a pak zůstane ta třetí, která dá nižší nabídku …

To se samozřejmě stát může, například proto, že nedostane bankovní garanci. Ale pokud je to tak, že první odstoupil proto, aby takzvaně přeprodal zakázku tomu druhému nebo třetímu v pořadí, tak tomu se dá zabránit jenom tím, že bude velmi pečlivě uděláno výběrové řízení. A my budeme každou jednotlivou nabídku a zvláště ty odstupující velmi podrobně zkoumat a zjišťovat, proč se tak stalo a jaké jsou diference mezi prvním a druhým v pořadí.

A jak je ošetřeno, aby se k zakázkám dostaly i menší firmy?

To je samozřejmě problém, protože zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje někoho zvýhodňovat nebo naopak někoho nezvýhodňovat – proto tady ten zákon vlastně je. My jsme v nových tendrech vymysleli dvě věci. První je, že 20 procent dřeva, které smluvní partner vytěží, musí prodat přes veřejné trhy. A další mechanismus spočívá v tom, že 10 procent z  celkového množství dřeva, které plánujeme vytěžit, se bude dělat principem takzvaných malých tendrů, což jsou vlastně dražby nastojato.  Týká se to typově těch porostů, které jsou pro malé firmy, malé těžaře, zejména vhodné – například je tam svažitý terén, jde o odloučenou lokalitu a podobně. Velkým firmám by se tam těžit nevyplatilo.

Krást bude složitější

Není žádným tajemstvím, že se v Lesích ČR kradlo. Vy jste před nedávnem oznámili, že už máte řadu nástrojů na to, aby se dřevo neztrácelo, aby například firmy netěžily víc, než kolik vám nahlásí

Jsme si samozřejmě vědomi toho, že to je jeden z nejdůležitějších faktorů našeho úspěchu. Už model „při pni“ jako takový je lepší, poněvadž se eliminují ztráty při převozu na odběrní místo nebo do manipulačních skladů. Aby nedocházelo ke krádežím, hlídáme na všech úrovních – od revírníků až po ředitelství. Zřídili jsme speciální odbor bezpečnosti a kontroly, jehož lidé se nečekaně objevují v lese a dělají kontrolu. Ta kontrola může spočívat v tak jednoduchých činnostech, jako je počítání pařezů, ale může mít i velmi sofistikovanou podobu. Například náš smluvní partner musí strpět určitá technická zařízení na svých prostředcích. To znamená, že na autech jsou GPS a v harvestorech fungující hardware i software, který přesně říká, kolik bylo vytěženo dřeva.

Kolik těch kontrolorů máte?

Něco přes stovku, ale já mám za to, že vlastně všichni zaměstnanci lesů musí denně dohlížet na to, aby se v lesích řádně pracovalo a aby se dřevo neztrácelo.

Už to přineslo nějaké výsledky?

Ano, naši lidé už některé případy odhalili. S některými dodavateli jsme ukončili smlouvy a lidé, kteří té činnosti byli ať už aktivně nebo pasivně nápomocni, přišli o práci. Zároveň vidím, jak u kolegů roste sebevědomí, protože vědí, že když s nějakým takovým případem přijdou, nemusí se bát persekuování, naopak, jsou za to odměňováni.

Cílové odměny pro ty, kdo odhalí případ rozkrádání?

Není to tak, že když odhalíš tři stromy…. S odměnami rozhodně umíme pracovat.

Jiná doba, jiné zisky

Za první pololetí letošního roku oznámily Lesy České republiky zisk asi tři a půl miliardy korun, jak je to možné, když předtím byly takové hubené roky?

Bylo jiné vedení, byla jiná doba… Dneska jedeme podle jednoznačně vysoutěžených a čistých tendrů a daří se mít náklady pod kontrolou. A to přináší úspěchy.

Jestli tomu dobře rozumím, tak už se částečně přestalo krást. Pokud vím, víc dřeva se nevytěžilo a ani ceny nebyly nijak výrazně vyšší…

Dřeva se těží víceméně pořád stejně, něco kolem osmi milionů kubíků ročně. Co se týká okamžitých cen dřeva na trhu, na těch nejsme úplně závislí, protože my se držíme takzvané vysoutěžené ceny, kterou nabízejí účastníci tendru.

Nicméně asi dokážete odhadnout, jak se bude cena vyvíjet. Je závislá na recesi, na kůrovci nebo na vichřici?

Když je standardní počasí, tak to na cenu vliv nemá. Na kůrovci by cena mohla být závislá, ale my si s ním umíme poradit. V zásadě je cena závislá - jako každé jiné zboží - na nabídce a poptávce. Dá se říct, že cena dříví minimálně celoevropsky pořád roste.

Peníze můžou být rychle k dispozici

Dobré výsledky, kterých jste dosáhli, zvýší objem nerozděleného zisku, který už dneska Lesy ČR mají. Kolik aktuálně máte na účtech

Něco okolo 11 miliard. Tyto peníze spravujeme podle určitých vnitropodnikových pravidel a pravidel, které nám dává zakladatel. V současné době peníze, které maturují ze starších úložek, ukládáme na krátké termínované vklady, aby pokud se najde mechanismus, jak je odčerpat do státního rozpočtu, byly v co nejkratší době disponibilní. V současné době jsou to tak tři měsíce.

Už se ví, jakým způsobem se peníze odčerpají?

Mechanismů může být celá řada, ale všechny bez výjimky vyžadují nějaké legislativní kroky nebo zásadní rozhodnutí typu přeměny podniku a podobně.

Už máte nějaké zadání, že máte připravovat firmu  na transformaci na akciovou společnost?

Ne, žádné takové zadání neexistuje. Pokud přijde, tak to samozřejmě uděláme.

Hovořilo se o tom, že většinu z těch peněz máte na účtech u J&T Banky. Je to tak?

To už dávno není pravda, protože objem našich volných prostředků narůstá a u J&T zůstává stále stejný objem, tedy něco kolem 2,5 miliardy korun. Nutno říct, aniž mám potřebu někoho obhajovat, že finanční výnosy od J&T jsou stále ty nejlepší  z celého portfolia.

Do čeho nejvíc investujete?

Spoustu peněz investujeme do obnovy lesa, to je v řádech několika miliard, staráme se o nemovitosti, kterých máme něco okolo 3,5 tisíce, pečujeme o lesní cesty a svážnice, děláme věci pro turisty, různé mobiliáře, cyklostezky a podobně.

Kolik dáváte do sponzorských příspěvků a do jakých konkrétně?

Jde například o projekty podpory nemocných a postižených lidí, domů pro seniory, podporujeme formou darů školy a školky…

Jaký význam pro vás má třeba sponzorování takové akce, jako jsou Dny USA a Evropské unie (konference pořádaná firmou Teleaxis podnikatele Petra Kovarčíka – pozn. red.), na které jste dali, pokud vím, 10 milionů korun?

Myslím, že už jenom fakt, že jsme státní podnik, nás předurčuje k tomu, abychom podporovali nejen takové akce, které přímo souvisí s lesem, ale i takové, které mají význam pro celý náš stát. Což si myslím, že tahle akce právě je.