Zástupci Belgie, Francie a Lucemburska rozhodli o osudu banky Dexia

Brusel - Představitelé Francie, Belgie a Lucemburska se dohodli na podrobnostech záchrany finančního ústavu Dexia. Konkrétními kroky se bude ještě dnes zabývat správní rada banky, která má teď v rukou osud celého ústavu. Předpokládá se, že banka se rozdělí a některé její součásti se rozprodají. Francouzsko-belgická Dexia tak zřejmě bude první obětí evropské dluhové krize.

„Vlády potvrdily solidaritu v nalezení takového řešení, které zajistí budoucnost Dexie,“ cituje agentura Reuters ze sdělení, které vydal úřad prozatímního belgického premiéra. „Navrhované řešení, které je výsledkem intenzivních jednání se všemi partnery, bude nyní předloženo ke schválení správní radě Dexie,“ stojí dále.

O záchraně Dexie se jednalo v bruselském Paláci Egmont. Sešel se tam francouzský premiér François Fillon, jeho belgický protějšek Yves Leterme a také ministr financí Lucemburska Luc Frieden. Dexia je totiž významným finančním ústavem i v Lucembursku. Na stejném místě, tedy v Paláci Egmont, se v roce 2008 domlouvala i předchozí pomoc pro Dexii. Tehdy to bylo kvůli problémům, do nichž se banka dostala kvůli globální úvěrové krizi.

Je otázka, kolik bude muset každá z vlád přispět k záchraně Dexie, aby bylo možné banku relativně bezbolestně „rozložit“. To je pro zástupce Francie a Belgie velmi ožehavá otázka, protože obě země už teď mají co dělat s vysokými schodky veřejných financí.

Akcie Dexie se v uplynulém týdnu propadly o 42 procent

V pátek klesly akcie banky o 17 procent a obchodování s nimi bylo pozastaveno do doby, než budou zveřejněny zprávy o plánu řešení její situace.

Francouzsko-belgická Dexia má v portfoliu potenciálně nebezpečné dluhopisy v objemu zhruba 700 miliard dolarů (asi 12,9 bilionu korun). To je pro srovnání více než dvojnásobek ročního výkonu řecké ekonomiky. Jednání v Bruselu jsou tudíž pod drobnohledem investorů, kteří chtějí vidět, zda je Evropa schopna bankovní krizi řešit.