Berlín už prý považuje bankrot Řecka za nevyhnutelný

Berlín – Německá vláda považuje bankrot Řecka za nevyhnutelný a požaduje po partnerech v EU rozsáhlé škrty dluhů Atén. S odvoláním na několik nejmenovaných vládních zdrojů to v dnešním vydání píše Financial Times Deutschland. Podle listu to bylo i jedním z hlavních témat nedělní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Berlíně. Paříž se k tomu ale údajně staví skepticky.

Zdroj: ISIFA/ Rex Features Autor: Aaron Myles

„Zasazujeme se za to,“ potvrdil deníku jeden ze zdrojů informaci, že Berlín usiluje o radikální škrty řeckých dluhů. Zatím prý nebyl určen termín, kdy německý kabinet oznámí, že dále nepočítá s možností záchrany Atén před insolvencí. Německo totiž musí počítat s odporem Evropské komise a některých členů eurozóny.

Škrty řeckých dluhů by podle listu vedly k velkým odpisům u evropských bank, což by se poprvé mohlo přímo dotknout německých daňových poplatníků. Řecko doposud obdrželo od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu půjčky ve výši 65 miliard eur (asi 1,6 bilionu korun). Z nich na německou státní rozvojovou banku KfW připadlo 13 miliard eur. „Pokud by se část odepsala, muselo by to být kryto státním rozpočtem,“ píše ekonomický list. Finanční pomoc Řecku je přitom u německé veřejnosti značně nepopulární.

Niedermayer: Problémem není Řecko, ale prodlužování jeho agonie

0„Myslím si, že Řecko samo o sobě není velký problém, protože jakkoliv je jeho dluh k velikosti ekonomiky velký, tak se stále jedná o rozměr, se kterým by si zřejmě řada bank poradila. Bohužel v souvislosti s tím, jak se nedaří řešit problémy Řecka, se zhoršuje kvalita obligací některých dalších států. Například dluh Itálie se počítá v řádu tisíců miliard euro. Zvýšení úrokových sazeb na tyto obligace znamená nemalé ztráty pro banky, které tyto obligace drží,“ varoval ekonomický expert společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.


Bývalý německý kancléř radí škrtnout polovinu řeckých dluhů

Svůj recept na zvládnutí dluhové krize představil v dnešním vydání Financial Times Deutschland i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. Současným politikům radí škrtnout zhruba polovinu řeckých dluhů, navýšit současný záchranný fond eurozóny a jmenovat jejího vlastního eurokomisaře. V politické oblasti by Evropa měla směřovat ke vzniku Spojených států evropských.

V případě oddlužení Atén má podle Schrödera jít o „inteligentní dluhový řez o přibližně 50 procent“. „Toto částečné oddlužení musí být provedeno tak, aby nebyl bankovní sektor dlouhodobě poškozen ani nedošlo k řetězové reakci v dalších evropských státech,“ píše kancléř z let 1998 až 2005.

Gerhard Schröder
Zdroj: isifa/LN
Autor: Pavel Wellner

Věří přitom, že takového výsledku je možné dosáhnout pomocí nyní diskutovaných opatření. Jedním z nich je rekapitalizace bank, k níž podle Schrödera mají být v případě nutnosti použity i peníze daňových poplatníků. Podporuje rovněž myšlenku vytvořit v Řecku správní instituci, do níž by byly převedeny státní podniky, majetek a infrastruktury a následně privatizovány.

Evropa musí víc spolupracovat

Správnou odpověď na krizi vidí bývalý kancléř v posilování evropských struktur. „Jeden stát sám, i kdyby to bylo silné Německo, je příliš slabý, aby mohl v globální soutěži uspět,“ je přesvědčen Schröder. Vzniknout by proto měl post eurokomisaře za eurozónu. Tento evropský ministr financí by podle něj měl také vést jednání euroskupiny.

Z dalších ekonomických opatření prosazuje zavedení „vlastní evropské daně“, která by mohla odpovídat například dani z finančních transakcí, podporované Evropskou komisí, nebo vytvoření paktu růstu a zaměstnanosti EU. Všechny jím navrhované kroky lze podle Schrödera prosadit bez vleklých úprav stávajících unijních smluv.

Řecko bloudí v začarovaném kruhu

Řecko se loni stalo první zemí eurozóny, která mezinárodní společenství požádala o pomoc, aby se vyhnula platební neschopnosti. První 110miliardová pomoc ale k obnovení důvěry investorů v Řecko a jeho návratu na finanční trhy nestačila, proto se zahraniční partneři dohodli s Aténami na druhém záchranném balíku – tentokrát ve výši 109 miliard eur. Poskytnutí pomoci měnový fond a eurozóna podmínily tvrdými úsporami a postupným snižováním deficitu veřejných financí Řecka na udržitelnou mez.

I když řecká vláda přes odpor obyvatelstva stále přichází s dalšími balíčky úspor, plnit požadavky zahraničních partnerů se jí kvůli vleklé recesi, kterou živí škrty a která snižuje příjmy země, nedaří. Podle posledních údajů bude letošní deficit Řecka činit 8,5 procenta hrubého domácího produktu místo stanovených 7,6 procenta.