Atény – Řecko čeká klíčový test v podobě týdne naplněného stávkami. Nespokojení Řekové hodlají protestovat proti dalšímu úspornému plánu, o kterém má tamní parlament hlasovat ve čtvrtek. Už dnes začínají stávkovat někteří úředníci, celníci, železničáři, dělníci nebo lodní dělníci. Protesty by měly postupně gradovat ve středu a ve čtvrtek by pak zemi měla ochromit generální stávka. Na nutnosti prosadit další úspory a reformy to ale nejspíš nic nezmění. Řecko nutně potřebuje další peníze od zahraničních partnerů, stále se hovoří také o státním bankrotu zadlužené země. Šéf německé Deutsche Bank Josef Ackermann údajně podle německého listu Bild jedná s bankami o škrtnutí až poloviny řeckého dluhu. Odepsání dluhů už připouští i německá vláda.
V Řecku začíná stávkový týden, korunuje ho státní bankrot?
Dva největší řecké odborové svazy, které reprezentují až polovinu ze čtyřmilionové pracovní síly, slibují jednu z největších vln stávek, jaké Řecko v posledních dvou letech od vypuknutí krize zažilo. Protesty mají zasáhnout dodávky potravin i paliva, narušit dopravu a klíčoví zaměstnanci nepřijdou do práce ani v nemocnicích.
Dnes se postupně zapojí do stávky především veřejný sektor. Komplikace se čekají dokonce i na ministerstvu financí. Tamní odbory vyhrožují, že budou proti úsporným opatřením stávkovat celých deset dní. Celní úředníci, kteří mají na starosti dodávky paliva, dnes zahájili 24hodinovou stávku a zvažují, zda protesty ještě nerozšířit tak, aby významně narušily i dodávky ropy. Ve stávce pokračují všechny státní sdělovací prostředky, do protestů se hodlají zapojit i námořní policisté.
Policie je i přesto rozhodnutá udržet v ulicích klid. S živými vzpomínkami na násilné střety demonstrantů s policií, ke kterým došlo v červnu, přijala policie řadu speciálních opatření, které jí umožní v tomto stávkovém týdnu ostře zakročit proti jakýmkoliv náznakům problémů.
Jorgos Papandreu, premiér:
„Toto je zřejmě rozhodující týden pro Řecko i Evropu. Z našeho pohledu je velmi důležité, aby politická třída ukázala svůj smysl pro jednotu a zodpovědnost.“
Řekové přišli až o čtvrtinu příjmu a šetřit se bude dál
Řekové už utahují opasky téměř dva roky. Za tu dobu přišli o řadu výhod, snížily se platy ve státním i soukromém sektoru, posunul se věk pro odchod do penze. Země kvůli úsporám upadla do hluboké recese, a tak musí přijímat další a další úsporná a reformní opatření, aby se alespoň vzdáleně přiblížila plnění podmínek pro poskytnutí záchranného úvěru, který jí poskytly Evropská unie a Mezinárodní měnový fond, a mohla si sáhnout na další část půjčky.
Nová úsporná opatření počítají s tím, že všech 700 tisíc státních zaměstnanců bude zařazeno do stejné platové tabulky. V rámci té má být odbouráno celé spektrum benefitů, což podle odborů povede k propadu příjmů státních zaměstnanců až o pětinu. 30 tisíc pracovníků ve veřejném sektoru bude převedeno do tzv. pracovní rezervy a bude pobírat jen zhruba 60 procent platu. Pokud se pro ně do roka nenajde žádná práce, budou definitivně propuštěni.
Úspory se dotknou také penzí. Část důchodů přesahujících tisíc eur se má snížit o 20 procent. Penzisty, kterým ještě nebylo 55 let, postihne 40procentní snížení důchodu.
GALERIE
videogallery_158274
Lídři Evropské unie zatím připravují další záchranný plán, diskutovat se o něm má i na summitu, který se bude konat 23. října. Řecký ministr financí Evangelos Venizelos v souvislosti s tím zdůraznil, že Řecko čeká týden, „během kterého bude mnoho věcí, možná vše, rozhodnuto“.
V Německu se jedná o odpuštění poloviny řeckých dluhů
Osudem Řecka se intenzivně zabývá především Německo, které nese největší díl záchranných půjček zadlužené zemi eurozóny a jehož banky drží i značný objem řeckých státních dluhopisů. Šéf největší německé banky Deutsche Bank Josef Ackermann proto údajně vede jednání s bankovním sektorem o škrtnutí až 50 procent dluhů Řecka. S odvoláním na německé vládní a finanční kruhy to dnes napsal deník Bild. Soukromí věřitelé dříve souhlasili s odepsáním 21 procent řeckých dluhů.
Ackermann má podle Bildu v rozhovorech ústřední roli jako předseda bankovní lobbistické organizace Ústavu pro mezinárodní finance (IIF). Spekuluje se o tom, že jedná z pověření německé vlády. Ackermannovým úkolem je přesvědčit soukromé banky, aby „formálně dobrovolně“ souhlasily s umazáním až poloviny řeckých dluhů. Zatím však není jisté, zda svého cíle dosáhne do konce tohoto týdne, aby banky Řecko, kterému už docházejí peníze, ušetřily oficiálního státního bankrotu.
Wolfgang Schäuble, německý ministr financí
„Trvalé řešení řecké dluhové krize není možné bez odpisu dluhu. A tento odpis bude pravděpodobně vyšší, než jsme předpokládali v létě. O podrobnostech se nyní jedná.“
Jaké dopady by mělo škrtnutí poloviny řeckých dluhů na finanční sektor, je podle ekonomů nyní těžké odhadnout. Jasno by do toho měly vnést až nové zátěžové testy. „Odhady, které jsou na stole, hovoří o 150 až 200 miliardách, ale nejsou to ztráty, které by šly úplně rovnoměrně napříč bankovním sektorem. Řada bank je zcela bez problémů, ale jsou zde banky, které by měly zásadní problémy,“ míní hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Nejhůře by odepsání části dluhu dopadlo na řecké banky. „Co já považuji za klíčové, aby někdo pomohl řeckým bankám, protože ty fakticky po bankrotu vlastního státu by se dostaly do neřešitelné, bezvýchodné situace. Kdyby jim nikdo zvenčí nepomohl, tak by většina z nich padla a běžní Řekové by přišli o velkou část svých úspor,“ dodal Bureš.
Řecký státní dluh už vystoupal na 162 procent hrubého domácího produktu. Peníze na krytí dluhů si černá ovce eurozóny už zhruba rok a půl není schopná půjčovat na finančních trzích.
Řecko v současné chvíli potřebuje částku osm miliard eur, aby mohlo vyrovnat splatné dluhopisy. I tak by to ale nebyla poslední finanční injekce směřující do Atén. V další vlně pomoci totiž země žádá eurozónu o dalších 109 miliard eur. Šéf mise Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen ovšem už dříve naznačil, že pokud Atény vážně nepřistoupí k tvrdším reformám, můžou na tuto pomoc zapomenout.
V neděli se uskuteční další summit Evropské unie, ovšem žádné definitivní řešení dluhové krize eurozóny čekat nelze. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble zdůraznil, že žádný zázračný lék neexistuje. „Kancléřka upozornila, že sny o tom, že připravovaný balík (protikrizových kroků) bude znamenat, že se do pondělka všechno vyřeší, nelze naplnit,“ řekl mluvčí Steffen Sievert. Dodal, že kancléřka nemá v úmyslu se před nedělním summitem setkávat sbankéři.