Životní minimum zřejmě vzroste skoro o tři sta

Praha - Životní a existenční minimum by se mělo od ledna zvýšit o devět procent. Počítá s tím návrh vládního nařízení, které připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Informuje o tom internetový deník Aktuálně.cz. Ministerstvo také připravilo návrhy na zvýšení minimální mzdy. Minimální mzda se naposledy zvyšovala v roce 2007.

„Dokončili jsme návrh vládního nařízení, v nejbližší době jej rozešleme do vnějšího připomínkového řízení a po vypořádání připomínek předáme vládě k projednání,“ potvrdila mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

V současnosti je životní minimum 3 126 korun měsíčně pro samostatně žijící lidi. U domácnosti se odvíjí od počtu jejích členů, například u dvou dospělých se dvěma dětmi ve věku osm a 16 let činí v součtu 9 690 korun měsíčně. Po navrhovaném zvýšení o devět procent by tedy životní minimum pro jednotlivce stouplo na zhruba 3 407 korun, u zmíněné rodiny pak na 10 562 korun. Existenční minimum pro dospělou osobu nyní činí 2 020 korun, zvýšit by se mělo také o devět procent. To znamená na 2 202 korun.

Ministerstvo dokončilo také dvě varianty návrhu na zvýšení minimální mzdy. První varianta počítá s navýšením z 8 000 na 8 400, druhá na 8 500. Návrh by měl podle Plívové přinést změny, které se týkají výše minimální mzdy pro mladistvé a zdravotně postižené. Nemělo by tak být již možné vyplácet jim sníženou minimální mzdu.

Od výše životního a existenčního minima se odvíjí výše sociálních dávek, například v hmotné nouzi, či na nárok na porodné. Minimální mzdu pobírá zhruba 40 tisíc lidí, tedy asi jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků. Současně totiž mají stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

Pavel Mertlík, ekonom

„Minimální mzda bývá v praxi vyplácená pouze v některých oborech, jako je třeba pohostinství, kde lidé velice často dostávají vedle minimální mzdy černou mzdu, takže by to mělo mimo jiné kladný dopad na stát, který by tím pádem vybral víc na dani z příjmu fyzických osob.“