Nárok na starobní důchod a jeho výpočet

Praha - Důchodová reforma je v současné době velkým odborným, ale především politickým tématem. Ačkoli se reforma bude týkat pouze těch, kteří jsou dnes ještě v produktivním věku, mohou neustálé spekulace kolem vzniku tzv. druhého pilíře a jeho dobrovolnosti zneklidnit i stávající důchodce, na jejichž penzích se ovšem nic systémového měnit nebude. Není proto na škodu zrekapitulovat, kdy podle současných pravidel vzniká nárok na starobní důchod.

Starobní důchod vypočítá Česká správa sociálního zabezpečení. Základním kritériem je tzv. doba pojištění a výše jednotlivých ročních příjmů. Pro ty, kteří budou odcházet do starobního důchodu letos (2011), je podmínkou, aby byli schopni vykázat 27 let doby pojištění; pro rok 2012 je to již 28 let. Obecně platí i některé výjimky, kdy má člověk nárok na nekrácený starobní důchod, i když nedosáhne potřebné doby pojištění. Ty si blíže rozebereme později.

Kdyby člověk odcházel do starobního důchodu letos, budou se mu započítávat příjmy v letech 1986 až 2010. Pro výši starobního důchodu doporučujeme shlédnout některou z internetových kalkulaček, případně oslovit Českou správu sociálního zabezpečení – výpočet je složitý.

Co se započítává do doby pojištění?

Do doby pojištění se započítávají 100 procenty všechny dny, po které byl člověk zaměstnán, a to včetně například mateřské dovolené a samozřejmě včetně dovolených a nemocí. Stejně tak je tomu u osob samostatně výdělečně činných, které si platí důchodové pojištění. 100procentě se započítává i doba strávená v základní vojenské službě (pozor: civilní služba se započítává jen 80 procenty), ale třeba také doba výkonu trestu, kdy je odsouzený zařazen do pracovní činnosti, doba péče o dítě do jeho 4 let a doba péče o bezmocnou osobu.

Některé události lidského života se sice započítávají do doby důchodového pojištění také, ale nikoli stoprocentně. Jedná se zejména o studium střední a vysoké školy – zde ale pozor (zvlášť u střední školy): jedná se pouze o dobu od 18 let a počítá se pouze prvních 6 let studia. Studium se počítá pouze 80procentům. Stejným procentem se započítává také doba, kdy byl člověk evidován jako nezaměstnaný na úřadu práce, nebo doba plného invalidního důchodu, nebo invalidního důchodu s třetím stupněm invalidity.

Peníze
Zdroj: ISIFA
Autor: František Vlček

Co dělat, když nesplňujeme výši doby pojištění?

Zde nastává velký problém – obecně platí, že pokud ani po důkladném započtení všech možných činností na potřebná léta nedosahujete, pak na důchod nemáte nárok a jedinou možností jsou sociální dávky. Existují ale přece jen ještě některé „únikové cesty:

  • poměrný starobní důchod – nárok vzniká, pokud může člověk v roce 2011 vykázat alespoň 17 let (pro rok 2012 je to 18 let, pro rok 2013 19 let) doby pojištění a je mu nejméně o pět let více, než činí důchodový věk muže stejného data narození jako žadatel.
  • oddálení důchodu a doplacení potřebné doby pojištění– můžeme se přihlásit pouze po dobu 10 let našeho života (na okresní správě sociálního zabezpečení), a to dříve než požádáme o důchod. Na tuto možnost se informujte, pokud si nejste se svými odpracovanými lety jisti – požádejte ČSSZ o zaslání Informativní listu důchodového pojištění). Dobrovolného pojištění musí být člověk účasten vždy celý kalendářní měsíc a musí platit alespoň 28 procent z jedné čtvrtiny průměrné mzdy – tím lze „dohnat“ chybějící roky.

Předčasný důchod

Zvláště pokud lidé v předdůchodovém věku přijdou o zaměstnání, často se uchylují k možnosti odejít do důchodu dříve. Pro odchod do předčasného důchodu platí dvě podmínky, které musí být splněny obě současně. První z nich je dosažení doby pojištění, tj. pro letošek 27 let. Zároveň nesmí do řádného důchodového věku zbývat více než 3 roky (v případě, kdy je jeho důchodový věk nižší než 63 let), anebo 5 let (v případě, kdy je jeho důchodový věk nejméně 63 let a žadatel dosáhl alespoň 60 let).