Praha - Důchodová reforma je v současné době velkým odborným, ale především politickým tématem. Ačkoli se reforma bude týkat pouze těch, kteří jsou dnes ještě v produktivním věku, mohou neustálé spekulace kolem vzniku tzv. druhého pilíře a jeho dobrovolnosti zneklidnit i stávající důchodce, na jejichž penzích se ovšem nic systémového měnit nebude. Není proto na škodu zrekapitulovat, kdy podle současných pravidel vzniká nárok na starobní důchod.
Nárok na starobní důchod a jeho výpočet
Starobní důchod vypočítá Česká správa sociálního zabezpečení. Základním kritériem je tzv. doba pojištění a výše jednotlivých ročních příjmů. Pro ty, kteří budou odcházet do starobního důchodu letos (2011), je podmínkou, aby byli schopni vykázat 27 let doby pojištění; pro rok 2012 je to již 28 let. Obecně platí i některé výjimky, kdy má člověk nárok na nekrácený starobní důchod, i když nedosáhne potřebné doby pojištění. Ty si blíže rozebereme později.
Kdyby člověk odcházel do starobního důchodu letos, budou se mu započítávat příjmy v letech 1986 až 2010. Pro výši starobního důchodu doporučujeme shlédnout některou z internetových kalkulaček, případně oslovit Českou správu sociálního zabezpečení – výpočet je složitý.
Co se započítává do doby pojištění?
Do doby pojištění se započítávají 100 procenty všechny dny, po které byl člověk zaměstnán, a to včetně například mateřské dovolené a samozřejmě včetně dovolených a nemocí. Stejně tak je tomu u osob samostatně výdělečně činných, které si platí důchodové pojištění. 100procentě se započítává i doba strávená v základní vojenské službě (pozor: civilní služba se započítává jen 80 procenty), ale třeba také doba výkonu trestu, kdy je odsouzený zařazen do pracovní činnosti, doba péče o dítě do jeho 4 let a doba péče o bezmocnou osobu.
Některé události lidského života se sice započítávají do doby důchodového pojištění také, ale nikoli stoprocentně. Jedná se zejména o studium střední a vysoké školy – zde ale pozor (zvlášť u střední školy): jedná se pouze o dobu od 18 let a počítá se pouze prvních 6 let studia. Studium se počítá pouze 80procentům. Stejným procentem se započítává také doba, kdy byl člověk evidován jako nezaměstnaný na úřadu práce, nebo doba plného invalidního důchodu, nebo invalidního důchodu s třetím stupněm invalidity.
Peníze
Co dělat, když nesplňujeme výši doby pojištění?
Zde nastává velký problém – obecně platí, že pokud ani po důkladném započtení všech možných činností na potřebná léta nedosahujete, pak na důchod nemáte nárok a jedinou možností jsou sociální dávky. Existují ale přece jen ještě některé „únikové cesty:
- poměrný starobní důchod – nárok vzniká, pokud může člověk v roce 2011 vykázat alespoň 17 let (pro rok 2012 je to 18 let, pro rok 2013 19 let) doby pojištění a je mu nejméně o pět let více, než činí důchodový věk muže stejného data narození jako žadatel.
- oddálení důchodu a doplacení potřebné doby pojištění– můžeme se přihlásit pouze po dobu 10 let našeho života (na okresní správě sociálního zabezpečení), a to dříve než požádáme o důchod. Na tuto možnost se informujte, pokud si nejste se svými odpracovanými lety jisti – požádejte ČSSZ o zaslání Informativní listu důchodového pojištění). Dobrovolného pojištění musí být člověk účasten vždy celý kalendářní měsíc a musí platit alespoň 28 procent z jedné čtvrtiny průměrné mzdy – tím lze „dohnat“ chybějící roky.
Předčasný důchod
Zvláště pokud lidé v předdůchodovém věku přijdou o zaměstnání, často se uchylují k možnosti odejít do důchodu dříve. Pro odchod do předčasného důchodu platí dvě podmínky, které musí být splněny obě současně. První z nich je dosažení doby pojištění, tj. pro letošek 27 let. Zároveň nesmí do řádného důchodového věku zbývat více než 3 roky (v případě, kdy je jeho důchodový věk nižší než 63 let), anebo 5 let (v případě, kdy je jeho důchodový věk nejméně 63 let a žadatel dosáhl alespoň 60 let).