Praha - Světu hrozí hlad kvůli cenám potravin. Toto varování se objevuje čím dál častěji, na velmi vážné důsledky růstu cen potravin upozornil tento týden zvláštní zpravodaj OSN pro práva za potraviny Jean Ziegler. Podle některých ekonomů čeká svět dokonce horší krize než je ta dnešní ekonomická. Přitom lidé třetího světa mají daleko menší nároky na život v porovnání s vyspělými zeměmi. Jednou z příčin stoupajících cen potravin je podle odborníků i hromadná výroba biopaliv.
Výroba biopaliv vytlačuje ostatní suroviny, které pak chybějí na potravinovém trhu
V rozhovoru pro francouzský deník Libération Ziegler řekl, že společnost směřuje k velmi dlouhé vlně bouří, konfliktů a nekontrolovatelných vln regionální destabilizace. Za hlavní příčinu přitom označil lhostejnost „pánů světa, bohatých zemí nebo nově se vynořujících velmocí“.
Podle ekonoma ČSOB Tomáše Sedláčka teď globalizace ukazuje odvrácenou stránku. Díky globalizaci přitom společnost v minulých desetiletích rostla a inflace byla nižší než by byla bez globalizace, upozorňuje Sedláček. Za poslední tři měsíce vzrostla cena obilí o třicet a cena rýže o šedesát procent. Tyto ceny jsou nejvyšší v historii. „Důvodů je několik. Patří k nim strmý růst čínské ekonomiky a dalších asijských států. Tam je nyní například větší poptávka po vepřovém, které samo o sobě zvyšuje cenu obilí a dalších krmiv,“ řekl v pořadu Světadíl Sedláček.
Ziegler také kritizuje hromadnou výrobu biopaliv a dokonce ji považuje za jednu z příčin stoupajících cen potravin. „U biopaliv se určitě udělala chyba v dobré evropské vůli. Spíše než k lepšímu životnímu prostředí se přispělo k celosvětovému zdražení jídla. Tato situace se ale nedala tušit. Zasetím řepky olejky, která se používá k výrobě bioethanolu, se znemožňuje výroba normálních potravin a i samotná výroba řepky je tak energeticky náročná, že to nakonec vytlačuje a zdražuje ostatní potraviny,“ potvrdil kritiku zpravodaje OSN Zieglera Sedláček.
„Například v Bangladéši narostly ceny základních potravin celkem trojnásobně. Bangladéš nebyl nikdy soběstačný, ale využíval toho, že Indie prodávala své přebytky. Ta už ale prodávat nechce stejně jako další země,“ popsal situaci výkonný ředitel humanitární organizace ADRA Jan Bárta. Trhy zemí se uzavírají a mnohde platí zákaz vývozu potravin.
Západní civilizace žije na úkor třetího světa, vloni bylo vyseto a sklizeno na biopaliva sto osmdesát milionů tun plodin. „Vývoz přebytků potravin z Evropy je pro tyto země z dlouhodobého hlediska problém. Likvidují se tím místní lidé ve svém snažení o osamostatnění. Úkolem humanitárních organizací je podporovat rozvoj přímo na postiženém místě,“ dodal Bárta.